Krajský soud v Ostravě vypracoval rozsudek v případě žaloby proti přehradě

ČTK to dnes řekl mluvčí soudu Igor Krajdl. Žalobu proti plánované protipovodňové přehradě podala organizace Děti Země. Soud ji zamítl počátkem května. Přehrada na řece Opavě má ochránit před povodněmi například Zátor, Opavu či Krnov. O její stavbě se uvažuje dlouho. První projekt na přehradu vznikl v roce 1923. Povodně tam způsobily miliardové škody naposledy loni v září.

“Rozsudek v případě přehrady v Nových Heřminovech už máme vypracovaný. Nyní čekáme na doručení stranám. Teprve pak budeme moci rozhodnutí komentovat. Předpokládáme, že to bude během příštího týdne,” řekl Krajdl.

Děti Země žalobu proti územnímu rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj podaly v lednu. Předseda spolku Miroslav Patrik ČTK už dříve řekl, že se ministerstvo při vydání územního rozhodnutí nevypořádalo s jeho připomínkami. V květnu soud v Ostravě žalobu zamítl. Proti rozhodnutí je možné podat kasační stížnost. “Až rozsudek dostaneme, tak se rozhodneme, jak budeme postupovat,” řekl dnes ČTK Patrik.

Dodal, že kasační stížnost zvažuje už proto, že krajský soud nedodržel lhůtu 90 dnů, kterou měl na rozhodnutí. “V tom vidíme základní vadu. Žalobu jsme podaly 17. ledna. Rozhodnuto mělo být do 17. dubna,” řekl Patrik. Krajdl uvedl, že lhůta, kterou soud měl, byla pořádková a takzvaně orientační. “Její nedodržení neznamená vadu rozsudku,” vysvětlil.

Stavba přehrady nyní pokračuje podle harmonogramu. Příští rok by dílo mělo získat stavební povolení a následně se uskuteční standardní výběrové řízení. Nejpozději v druhé polovině roku 2027 by ministerstvo zemědělství chtělo předávat staveniště tak, aby nejpozději v roce 2032 byla stavba uvedena do zkušebního provozu. Celkové náklady se mají pohybovat okolo devíti miliard korun.

I když první projekty přehrady jsou staré více než 100 let, intenzivně se o přehradě hovoří od ničivých povodní v roce 1997. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dřív odklady označil za chybu státu. Řekl, že úřady mohly rozhodovat rychleji. Stát podle něj selhal i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu oddalovat. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, které postihly záplavy naposledy loni v září.

Obyvatelé Nových Heřminov v dubnovém referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před 17 lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu.