Lichovník jako ústavní soudce nebude hlasovat o platech v justici

Svou podjatost dal kolegům k úvaze sám Lichovník. Připomněl, že opakovaně veřejně vystupoval proti restrikcím soudcovských platů, ať už se jednalo o jejich zmrazení, nebo přímé snížení. Navíc sám podal žalobu na stát kvůli vlastnímu platu.

“ÚS má za to, že angažovanost soudce Tomáše Lichovníka z titulu jeho funkce prezidenta Soudcovské unie v dané věci zakládá objektivní pochybnosti o jeho nestrannosti a nepodjatosti,” stojí v usnesení pléna.

Členy pléna jsou také další bývalí soudci obecných soudů, kteří však o platech spolurozhodovat budou - nepatřili k nejaktivnějším bojovníkům za platové zájmy soudcovského stavu. Konkrétně jde o Ludvíka Davida, Kateřinu Šimáčkovou, Vojtěcha Šimíčka a Miladu Tomkovou. Právě Tomková jako zpravodajka připravuje nález, o kterém pak bude plénum - s výjimkou Lichovníka - hlasovat.

Loňský návrh Městského soudu v Praze konkrétně zpochybňuje zákonné ustanovení, které platovou základnu soudců stanovilo na 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Představitelé justice dlouhodobě prosazují návrat platové základny k trojnásobku průměrné mzdy státních zaměstnanců. Kdyby ÚS návrhu vyhověl, musel by stát zřejmě platy soudcům zpětně dorovnat.

ÚS se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Předloni v květnu zrušil platovou základnu pro léta 2012 až 2014, záložní koeficient ponechal v zákonu jen dočasně a narychlo se schvalovala nová právní úprava. Platovou základnu ÚS rušil také o rok dříve. Ještě předtím zablokoval čtyřprocentní snížení platů. Soudcovské platy podle ÚS představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci a mohou se snižovat jen za zcela výjimečných okolností.