Merkelová se před summitem G7 snaží získat podporu pro pakt s USA
Berlín 30. května (ČTK) - Německá kancléřka Angela Merkelová se snaží získat v Německu větší podporu pro dojednávanou obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Dohoda označovaná jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) by mohla vést k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě, v řadě evropských zemí ale vyvolává obavy. Merkelová listu Süddeutsche Zeitung řekla, že doufá v její dokončení do roku 2017.
Podle Merkelové je důležité, aby jednání skončila dřív, než současný americký prezident Barack Obama opustí v lednu 2017 prezidentský úřad. Pokud se smlouvu do začátku roku 2017 dojednat nepodaří, pak by v jednáních mohla nastat “velká pauza”, uvedla kancléřka v dnes zveřejněném rozhovoru.
“Pro mě je důležité, aby transatlantický volný obchod držel krok s tichomořskou oblastí,” sdělila Merkelová, a zmínila se tak o jiných obchodních jednáních, která vedou Spojené státy s 11 zeměmi podél Tichého oceánu.
Smlouva o volném obchodu mezi EU a USA by podle stoupenců měla posílit vztahy mezi oběma celky a podpořit jejich hospodářský růst. Velký přínos by mohla mít pro německý průmysl, který je silně orientovaný na vývoz. V Německu i v jiných zemích však naráží na silný nesouhlas. Kritici tvrdí, že dohoda by mohla vést ke snížení standardů na ochranu životního prostředí nebo ochranu spotřebitele.
Merkelová v rozhovoru upozornila, že Spojené státy jsou jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Německa a největším trhem pro německou ekonomiku mimo EU. Je proto “v zájmu našich pracovních míst a blahobytu, abychom podporovali obchod s USA a nepřenechali jej rivalům z jiných regionů,” řekla Merkelová podle agentury Reuters. Některé ze spotřebitelských a ekologických organizací, odkud rovněž může zaznívat kritika, podle ní nemají ani tak zájem na zachování standardů, jako na tom pokusit se je pomocí TTIP ještě více zpřísnit.
“To je špatný přístup,” uvedla kancléřka před summitem sedmi nejvyspělejších ekonomika světa, který letos hostí Německo. Nejvyšší představitelé Německa, USA, Japonska, Británie, Francie, Itálie a Kanady se sejdou příští víkend v bavorském alpském zámku Elmau.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



