Místní příslušnost exekutorů nemá v Evropské unii silnou pozici, naopak se od ní upouští

S místní příslušností exekutorů, v našich podmínkách známé také jako teritorialita, mají v zemích Evropské unie své zkušenosti, na rozdíl od České republiky. To je neoddiskutovatelné. Ovšem právě díky těmto zkušenostem, které jsou v mnoha státech negativní, není tento systém v žádném případě současným evropským trendem a není pravda, že by měl silnou pozici.

„Ten trend je v mnoha státech Evropské unie zcela opačný, než jak se ve zprávě Exekutorské komory uvádí. Zkušenosti, které s teritorialitou různé státy učinily, je vedou k upouštění od ní a návrat k celostátní příslušnosti, nebo alespoň příslušnosti k větším územním celkům. Tak například dne 30. září 2013 přešlo Portugalsko z původního systému okresní příslušnosti k příslušnosti celostátní, nejaktuálnějším případem je pak Francie, která otevřela „soutěž mezi exekutory“, tedy zavedla v tomto směru volný trh, protože to věřiteli přináší možnost vybrat si nejefektivnějšího exekutora,“ uvádí příklady jeden ze zástupců Exekutorů za spravedlivé exekuce JUDr. Ondřej Mareš, LL.M. Zároveň dodává: „Takových případů je ale více. V Nizozemsku také měli dříve okresní příslušnost, ale přešli z ní na celostátní v roce 2000. V Polsku pak byla dokonce už v roce 1995 zrušena okresní příslušnost s tím, že věřitel má nyní možnost vybrat si kteréhokoli exekutora v Polsku a zvýšené náklady cestovného hradí věřitel. Podobný model je dnes vlastně zaveden i v České republice, kdy sice věřitel má možnost volby exekutora, avšak náklady cestovného přesahující stanovenou hranici hradí právě věřitel.“

Trendem posledních let i současnosti je tedy dle sdružení Exekutoři za spravedlivé exekuce naopak přechod z místní příslušnosti na celostátní, tedy rušení teritoriality. Tam, kde se nepřechází přímo na celostátní působnost, rozšiřuje se alespoň území, na které se příslušnost vztahuje. Tak například v Belgii přešli k 1. dubnu 2014 z okresní na krajskou příslušnost exekutorů. „Ve zprávě Exekutorské komory ČR jsou uváděny jen 4 země, které údajně nemají zavedenou teritorialitu ve svých exekučních systémech. Česká republiky, Slovensko, Albánie a Nizozemí. Kromě toho, že jak jsem již prokázal, nejsou tyto údaje pravdivé, jedná se u těchto příkladů o velikostně menší země ve srovnání s dalšími evropskými státy. A jak již zkušenosti z větších zemí ukázaly v minulosti, místní příslušnost na těchto malých území není efektivní a přináší celou řadu negativ, jako je prodražování exekučních řízení pro věřitele a nemožnost vybrat si skutečně dobrého soudního exekutora,“ dodává Mareš. Ten má k tiskové zprávě Exekutorské komory ČR ale ještě další výtky.

„Nerozumím tomu, jak může komora uvést, že soudní exekutoři jednotlivých členských zemí Evropské unie s výjimkou České republiky, Slovenska, Albánie a Nizozemí fungují na bázi místní příslušnosti. Fakticky vzato není možné něco takového vůbec tvrdit. Vezměme si třeba Německo, kde ani žádní soudní exekutoři neexistují, o vymáhání dluhů se tam starají v podstatě soudní úředníci placení ze státního rozpočtu. Což mimochodem vede k tomu, že Němci od tohoto systému chtějí odstoupit, jelikož veřejnost nechce platit vymáhání dluhů ze svých daní. Žádný systém soudních exekutorů zde ale nefunguje, natož aby zde byla jejich místní příslušnost,“ uzavírá Ondřej Mareš.