MPSV počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci výše platové základny vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, nebyl dosud zveřejněn, proto se MPSV nemůže vyjadřovat k podrobnostem v něm obsaženým.
Postup MPSV při vyhlašování platové základny je kontinuální od roku 2002 a řídí se zákonem. V tomto roce byl novelizován zákon č. 309/2002 Sb., ve kterém byla nastavena relace k průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (tj na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – fyzické osoby“ a nikoli na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – přepočtené počty“.) Na tomto způsobu výpočtu platové základny se tenkrát shodly resorty práce a sociálních věcí a spravedlnosti a Český statistický úřad.
Platný text § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.
„(3) Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75 násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.“
Účelem novely bylo vytvoření stabilní vazby mezi platy osob v režimu zákona č. 236/1995 Sb. (dále jen „ ústavní činitelé“) a vývojem platů skutečně poskytovaných za práci v nepodnikatelské sféře tak, aby platy ústavních činitelů sledovaly jejich vývoj daný možnostmi veřejných zdrojů a vůlí představitelů státní moci na jejich vynakládání k danému účelu.
Problematikou platů soudců se několikrát zabýval Ústavní soud a nikdy nezpochybnil zákonnost výpočtu platové základny ve vyhlašovaných sděleních MPSV.
Další články
ÚS přezkoumá zákon, který umožňuje trestat opakované krádeže s malou škodou
Brno 4. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se zabývá návrhem na zrušení právní úpravy, která umožňuje potrestat opakované krádeže i v případě, že naposledy způsobená škoda je malá, a čin by tak nebyl trestný.
Trestní soud poprvé v historii potvrdil informace BIS
Praha 3. listopadu (ČTK) - Trestní soud poprvé v historii potvrdil v odůvodnění rozsudku informace Bezpečnostní informační služby (BIS), uvedl dnes její ředitel Michal Koudelka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
