Myslivci kritizují novelu zákona, nevyřeší škody způsobené přemnoženou zvěří

Potřeba je podle myslivců navrhnout současně i další opatření, jako jsou například tzv. okusové plochy, aby škod ubylo. Myslivcům také vadí, že počty úlovků by měly stanovovat úředníci a kritizují zapojení zemědělců do odlovu. Novela v současném znění podle nich naopak povede k větším škodám. Řekli to dnes na briefingu v Praze. Ke kritice se přidal také Svaz měst a obcí či Agrární komora. Novelu naopak podporují lesníci, zemědělci a ochránci přírody.

Podle myslivců lovecký tlak bez koncepce povede ke koncentraci zvěře v nepřístupném terénu v jiných lokalitách, kde se ale bude dále množit. “Škody tedy pouze přesuneme do jiné lokality, kde však můžou být o to větší,” řekl dnes předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) si je naopak jistý, že opatření navržená v novele povedou k postupnému snížení stavu přemnožené spárkaté zvěře, řekl dnes na dotaz ČTK. Novela stanovuje minimální počty zvěře, které budou muset myslivci ulovit, při nesplnění dostanou pokutu. Podle MZe přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila škody za minimálně 25 miliard korun.

Vlastníkům lesů, zemědělské půdy a vodních ploch vadí, že lov budou stanovovat úředníci takzvaně “od stolu”, bez znalosti konkrétní honitby a druhů zvěře, který poškození lesa způsobuje, uvedli v otevřeném dopise. Myslivci tvrdí, že aby bylo možné plány lovu spolehlivě stanovit, museli by úředníci navštívit každou honitbu zvlášť. Myslivecké honitby v minulé sezoně dosahovaly plochy přes 6,8 milionu hektarů, celkem jich bylo 5765.

Výborný dnes upřesnil, že vymezí na území Česka 48 oblastí a v nich stanoví minimální počty lovu podle míry poškození lesů, konkrétní metodiku aktuálně úřad připravuje. Poškození neurčí státní správa, ale společná charakteristika území z hlediska mysliveckého hospodaření, doplnil Výborný. Zároveň ale připustil, že přesnější plán lovu by zaručilo více oblastí, na ty ale nemá resort finance ani kapacity.

Myslivci navrhovali ke snížení škod například vytvořit pastevní a okusové plochy nebo intervalový lov. Ministerstvo ale podle Janoty připomínky nereflektovalo. “Žádnými opatřeními typu intervalových lovů se toho (snížení škod) dosáhnout nedá,” namítl Výborný.

Mimo jiné si myslivci stěžují na zmenšení výměry honitby z 500 na 250 hektarů. Podle ministerstva to má zefektivnit lov, myslivci mají opačný názor. Svaz měst a obcí také upozorňuje, že rozpadem současně uznaných honiteb a tvorbou nových nastanou spory o uznávání. “Teoreticky se to může se týkat až dvou třetin současných honiteb,” řekla ČTK za svaz Alexandra Kocková. Janota dodal, že by mohlo vzniknout až 1600 honiteb, což výrazně zatíží státní správu. Výborný ale upozornil, že na území Lesů ČR vznikne reálně deset až 12 honiteb.

Za zásadní připomínku považují myslivci i svaz také umožnění lovu zemědělcům, novela totiž počítá se zapojením zemědělců nebo lesníků do lovu zvěře v honitbě, kterou si pronajímají, eventuálně ministerstvo umožní vydat povolenku, pokud hospodaří na souvislém honebním pozemku o výměře alespoň 30 hektarů. Myslivci tvrdí, že neodborné zásahy do populace zvěře mohou naopak zhoršit stav zvěře a vyvolat spory mezi myslivci a zemědělci.

Výborný dnes řekl, že bude s poslanci i organizacemi nadále jednat a je připravený najít konsensuální řešení. “Z čeho nemůžeme ustoupit je posílení vlastnických práv a všechna opatření, která mají vést ke změně myslivosti,” doplnil.

Myslivci se obávají také zvýšené administrativy a pokut za nesplnění odlovu, což by mohlo přispět k poklesu aktivních myslivců. Svaz upozornil i na potřebu nových úředníků, která zasáhne do rozpočtu obcí. Signatáři dopisu odhadují, že bude potřeba 400 nových úředníků.

Petici myslivecké jednoty vyzývající vládu k neschválení novely mysliveckého zákona podepsalo k 10. září zhruba 50.000 myslivců.