MŽP pošle odpadové zákony znovu na vládní radu v půlce října

“Předložené odpadové zákony dopracováváme podle připomínek Legislativní rady vlády tak, aby mohly být schváleny, tedy podle diskuse na plénu a návrhu stanovisek pro LRV. Následně budou znovu legislativní radě předloženy. Předpokládáme na plénu 17. října,” uvedl Charvát.

Současný návrh zákona o odpadech mimo jiné počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Zatímco uplynulých deset let se poplatek 500 korun za tunu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout 1850 korun za tunu. Umožňoval by v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Obce budou podle návrhu moct nově motivovat občana k třídění například systémem “Zaplať, kolik vyhodíš” (PAYT).

Návrh novely zákona o obalech naopak stanovuje minimální hustotu sběrné sítě, nepočítá ale se zavedením zálohového systému na PET lahve. Odborná veřejnost je v názoru, zda zálohovat či ne, rozdělena. Rozdílně vycházejí i průzkumy veřejného mínění. Podle znalců nespočívá otázka nakládání s PET lahvemi v ochraně životního prostředí, nýbrž ve způsobu třídění a byznysu. MŽP plošné zavedení zálohového systému nepodporuje, podle úřadu by mohl nekoncepčně zasáhnout do stávajícího systému třídění odpadů v Česku.

Řada odborníků kritizovala všechny současné návrhy odpadových zákonů proto, že podle nich neřeší finální využití odpadu dle evropských cílů a oběhového hospodářství ani podporu finální recyklace. Tvrdila, že znění zákonů byla komplikovaná. Ekologům kromě nedostatečné podpory recyklace vadilo, že zákon prodlužuje dobu skládkování z roku 2024 na 2030.

Na novou odpadovou legislativu se čeká už mnoho let, jen LRV jednala o různých verzích několikrát. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve uvedl, že přípravy byly složité mimo jiné i proto, že se v zákonech střetávají protichůdné a neslučitelné zájmy mnoha subjektů, které si hlídají svůj obor.