Nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím, potvrdil NSS
Brno 29. května (ČTK) - Nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Zabýval se konkrétně náměstím U svatého Jiří, což je prostor mezi svatovítskou katedrálou a svatojiřskou bazilikou.
Z rozsudku plyne, že pořadatelé shromáždění v hradním areálu potřebují souhlas vlastníka či uživatele pozemku, tedy Správy Pražského hradu. ČTK to zjistila z úřední desky.
V obsáhlém rozhodnutí se NSS zabýval definičními znaky veřejného prostranství a dospěl k závěru, že v případě hradu nejsou naplněné. Jde o přesně vymezený a ohraničený prostor, kde sídlí český prezident. Primárním účelem Hradu je tvořit zázemí pro výkon jeho funkce. Tím pádem jde také o chráněný prostor, kde je nutné dodržovat pravidla, a nikoliv místo přístupné každému bez omezení.
“Uvedené však neznamená, že areál Pražského hradu (jeho části) nemůže být veřejnosti za stanovených podmínek (např. návštěvním řádem) zpřístupněn. O takový případ se jedná právě také v případě náměstí U svatého Jiří; to z něj však nečiní veřejné prostranství,” rozhodl NSS.
Soud zdůraznil, že vnímá významnou symboliku Pražského hradu. “Ta přirozeně může svádět k dojmu, že areál Pražského hradu je (přinejmenším zčásti) vnímán veřejností jako veřejné prostranství. Není tomu ovšem tak, neboť se jedná toliko o ‘zpřístupněné prostranství’,” míní NSS.
Justice se problematikou zabývala na podnět Vojtěcha Razimy z obecně prospěšné společnosti Kverulant, která v prezidentské éře Miloše Zemana usilovala o plné otevření Hradu veřejnosti. Když se společnost v roce 2021 rozhodla uspořádat v areálu Hradu shromáždění, začal se situací zabývat Městský soud v Praze.
Dospěl k závěru, že uzavření nemá oporu v zákoně, že Hrad je veřejné prostranství a že pořadatelé shromáždění nemusejí žádat hradní správu o souhlas. Následovaly kasační stížnosti ministerstva vnitra a Správy Pražského hradu, na jejichž základě NSS původní rozhodnutí zrušil, ovšem jen z procesních důvodů. Pochybení spočívalo v tom, že městský soud nepřizval do řízení hradní správu.
Napodruhé už městský soud žalobu zamítl. NSS nyní sice některé jeho dílčí závěry korigoval, jinak ale verdikt potvrdil.
Kontroly na vstupech do areálu Pražského hradu byly zavedeny v roce 2016 za tehdejšího prezidenta Zemana. Hrad je tehdy hájil potřebou zajistit bezpečí turistů. Zhruba před rokem, tedy už za prezidenta Petra Pavla, policie odstranila většinu bezpečnostních rámů a přestala plošně kontrolovat návštěvníky. Zůstaly namátkové kontroly a dřevěné přístřešky s jedním rámem u každého vchodu.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


