Nový zákon má vyřešit problém s doručováním úředních písemností

Doručování je podle Fialy důležitým tématem z hlediska fungování a rychlosti soudního řízení. “Doručování nemá nikdo rád a jsou s tím potíže, tak s tím něco udělejme. Problém s doručováním soudních písemností je jedním z neuralgických bodů české justice a dlouhodobosti řízení. A dlužno podotknout, že úpravu z občanského soudního řádu často dodržují i jiné právní předpisy,” uvedl Fiala.

“Tuto problematiku předřazujeme všem ostatním tématům. Zákonná úprava se dotkne nejenom resortu spravedlnosti, ale i dalších resortů, zejména vnitra,” dodal s tím, že komise se v brzké době obrátí na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO), aby záměru vyjednala podporu ve vládě. “Bude-li politická vůle, mohl by zákon spatřit světlo světa ještě letos,” odhadl.

Komise se inspirovala v Rakousku, obdobné principy ale podle ní fungují i v jiných evropských státech. Zákon chce všechny úpravy ze všech českých právních předpisů, které doručování upravují rozdílně, shrnout do jediné normy.

“Každý by věděl, jak se má postupovat, a i pro stát by bylo velmi důležité, aby si při vyjednávání s držiteli poštovních licencí mohl diktovat svoje pravidla stanovená tímto zákonem. Teď mohou držitelé licencí tvrdit, že si nemohou upravit své vnitřní poměry do podoby, jakou požaduje zákon, protože každý zákon si stanoví jiné podmínky,” vysvětlil.

Nová norma se nemá týkat jen listovních zásilek. Její ambicí je i zlepšení situace v oblasti doručování do datových schránek. Tím se ale podle Fialy otevírá problém elektronického vedení soudního spisu a elektronizace justice vůbec. “Vybavení hardwarem a softwarem je v justici tak špatné, že si mnozí ani nedovedou představit, jak hrozné to je,” řekl. Opatření adekvátní techniky pokládá za jedinou cestu, jak dostat justici do 21. století, zlevnit ji a zrychlit.

Zároveň si uvědomuje, že elektronizace justice s sebou přináší problém zabezpečení dat. Veškeré soudní rejstříky už dnes existují v elektronické podobě a Fiala varoval před možným hackerským útokem. “To je téma, které je potřeba řešit, než dojde k vážným problémům,” uvedl. Zmínil například možné nebezpečí pozměnění rozsudků v databázích či získání citlivých údajů ze soudních agend, jež se týkají intimních součástí lidských životů.