Ocenění Flamma pro inspirativní právničky má dvacet finalistek
Projekt #PRVNÍCH100LET, který se věnuje historii, současnosti a budoucnosti žen v právu, představil shortlist dvaceti finálových nominací druhého ročníku česko-slovenského ocenění Flamma. Jsou mezi nimi předsedkyně krajských soudů, výjimečné lidskoprávní aktivistky, akademičky, advokátky i úspěšné firemní expertky.
Ocenění pro současné inspirativní dámy v oblasti práva má v letošním roce sedmnáct finálových nominací pro právničky z Česka a tři pro slovenské expertky. Nejčastějším motivem letošních nominací, stejně jako v prvním ročníku ocenění Flamma, je pomoc potřebným. Například advokátky Barbora Dubanská a Veronika Plešková zaměřily svou pozornost na válečný konflikt na Ukrajině. Výraznými tvářemi letošních finálových nominací jsou také aktivistky, které dlouhodobě upozorňují na důležitá témata. Lucia Plaváková je jednou z klíčových osobností slovenského boje proti diskriminaci LGBTI+ komunity. Téma genderové nerovnosti je pak výrazně spojeno s odborovou právničkou Šárkou Homfray. Slovenská advokátka Zuzana Nitschneiderová se pak kromě výrazné podpory LGBTI+ komunity zaměřuje také na prosazování flexibilní práce na pracovním trhu i zavádění rodově vyváženého jazyka. Stanislava Hejnová jako ombudsmanka skupiny Moneta hájí zájmy klientů a v rámci banky se zasazuje za zvýšení finanční gramotnosti a předcházení dluhovým pastem.
Vůbec poprvé je součástí shortlistu společná nominace více osobností. A to pro čtyři předsedkyně krajských soudů v Česku, které dokáží velmi efektivně spolupracovat v kolegiu předsedů krajských soudů a koordinovat kroky, které jsou přínosné pro českou justici. Jsou jimi předsedkyně krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, předsedkyně Krajského soudu v Plzni Věra Oravcová, předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná a předsedkyně krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.
Hned pět finalistek ocenění Flamma se zásadně podílí na formování nastupující generace právniček a právníků. Organizaci právních klinik a tématu bezplatné právní pomoci se aktivně věnuje Mária Havelková z Univerzity Komenského v Bratislavě. Otevírání nových témat a prošlapávání nových cest je zásadní také pro Věru Honuskovou, proděkanku pro rozvoj Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Brněnská a Olomoucká práva mezi finalistkami reprezentuje Zuzana Vikarská, akademička v oblasti ústavního práva, lidských práv a evropského práva. Mezi finálovými nominacemi je zařazena také vedoucí Centra práva duševního vlastnictví pražské právnické fakulty Petra Žikovská.
Výrazný dopad na studenty mají také aktivity advokátky Petry Dolejšové, která „rozbourává dinosauří komunitu právníků a nastavuje nový trend pro lidskou advokacii“ nebo Svatavy Veverkové, spoluzakladatelky a šéfredaktorky právně-mediální platformy Právo21.
Pestrost ocenění Flamma dokládá také trojice dalších finalistek, které svými aktivitami dlouhodobě přispívají k rozvoji právnických profesí u nás. Mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková je přes dvě dekády osobností spojenou s justičními a advokátními tématy. Soudkyně Daniela Zemanová, která byla po šest let jako prezidentka Soudcovské unie tváří českého soudcovského stavu, letos vydala komentář k Zákonu o soudech a soudcích. S Notářskou komorou ČR je pak neodmyslitelně spjata Berenika Wünschová, která zanechává jako ředitelka kanceláře komory a zástupkyně tajemníka výraznou profesionální stopu ve všech klíčových aktivitách stavu.
Mezi finalistkami ocenění Flamma jsou pro letošní ročník také zástupkyně firemního segmentu. Jde o Veroniku Pánkovou, compliance officera pojišťovny Kooperativa a Terezu Filipovou, vedoucí právního a compliance týmu ČD – Telematika. Cenu Flamma může v letošním roce získat také státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově Martina Dvořáková a ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová.
Pět laureátek ocenění, které vybere odborná porota složená z ambasadorek a podporovatelek projektu, bude oceněno 23. února na výročním setkání projektu #PRVNÍCH100LET. Doplní tak pětici vůbec prvních laureátek, mezi kterými jsou advokátka Lucie Hrdá, místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová, novinářka Andrea Procházková, slovenská akademička Lucia Berdisová a bývalá právnička v neziskové organizaci dTest Jana Vábek Marková.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


