Odmítnutí zálohování PET lahví rozdělilo obce, ekology i průmysl

Zatímco ochránci životního prostředí a část výrobců nápojů považují zálohový systém za nutný krok ke snížení plýtvání surovinami a splnění evropských recyklačních cílů, samosprávy a někteří zástupci průmyslu upozorňují na technické nedostatky návrhu, vysoké náklady a možné negativní dopady na obce, malé obchody i současný systém třídění odpadu. Uvedli to ve svých vyjádřeních pro ČTK.

“Hospodářská komora vítá, že vláda odmítla návrh a tím zohlednila racionální argumenty. Ukazuje se, efektivnější cestou k plnění environmentálních cílů je další rozvoj a modernizace stávajícího, funkčního systému nakládání s odpady, nikoli budování paralelního a nákladného řešení,” uvedl předseda sekce životního prostředí Hospodářské komory ČR Jan Mraček.

Sdružení místních samospráv ČR k návrhu zavést zálohování PET lahví a nápojových plechovek podávalo připomínky. “Byly dost negativní a týkaly se konkrétních ustanovení toho zákona,” řekl předseda Sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Důvod k zavádění zálohování podle něj není teď tak aktuální, protože Česko je v třídění odpadů v Evropské unii na špičce. “Lidé třídí velmi dobře, z toho důvodu si nemyslíme, že je nutné to zavádět, protože pokud se bude zálohovat, tak si myslím, že by to naopak vedlo ke snížení zájmu obyvatel o třídění a také ohrožení provozuschopnosti obchodů v malých obcích,” řekl Halada.

Ekologové naopak odmítnutí návrhu považují za chybu. “Zálohování by nám pomohlo snížit plýtvání surovinami, které jinak končí ve spalovnách, na skládkách nebo dokonce v přírodě a řekách jako odpadky,” uvedl Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha. Pouze tříděním Česko podle něj nikdy nedosáhne potřebné míry recyklace plastů či hliníku. “Myslím, že Česko bude muset zálohování nakonec zavést, pokud nebude chtít plýtvat cennými surovinami a platit pokuty za nesplněné cíle,” dodal.

Podobně se vyjádřila také mluvčí společnosti Mattoni 1873 Lutfia Miňovská, podle které to nemění nic na tom, že zálohový systém patří mezi základní pilíře cirkulárního nakládání s nápojovými obaly.

“Právě zálohování umožňuje výrobcům převzít plnou odpovědnost za obaly, které uvádějí na trh, a zajistit jejich skutečný návrat zpět do oběhu. Cílem je dlouhodobě šetřit primární zdroje, materiály i energie a zároveň dosáhnout čistší přírody a veřejného prostoru bez PET lahví a plechovek,” řekla Miňovská.

Plzeňský Prazdroj vítá debatu o zálohování. Plechovky jsou podle mluvčího Zdeňka Kováře mezi spotřebiteli čím dál oblíbenější. V Česku jich přitom každoročně končí zhruba půl miliardy na skládce a ve spalovně. Vytřídí se 30 procent plechovek a z nich ani jedna neslouží jako materiál pro výrobu nové plechovky, uvedl. Oproti tomu v zemích, kde zálohování funguje, je návratnost plechovek přes 90 procent.

Prazdroj poukazuje na již fungující zálohový systém na skleněné pivní lahve. “Podobný zálohový systém bychom uvítali i u plechovek, aby se prázdné vracely a vyráběly se z nich nové. Tím by se zásadně snížila energetická náročnost výroby plechovek, ale i zátěž pro přírodu. Ve všech zemích, kde bylo zálohování zavedeno, prakticky vymýtilo pohozené plechovky v ulicích i krajině,” dodal Kovář.

Zavedení zálohového systému dlouhodobě podporuje skupina Kofola. “Zálohy jsou jedinou efektivní cestou jak navýšit míru recyklace našich obalů na úroveň rozvinutých zemí. Například recyklace plechovek u nás není ve srovnání se Slovenskem ani na poloviční úrovni. To, že jsme v této oblasti premianty, je bohužel dávnou minulostí, mýtem,” řekl generální ředitel Kofoly v Česku a na Slovensku Daniel Buryš.

Předložený poslanecký návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a dalších dvou poslanců podle manažerky pro environmentální politiku Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Endrlové obsahoval řadu technických nedostatků, na které svaz upozorňoval i v minulosti.

Odmítnutí také vítají někteří zástupci obcí. Za dobrou zprávu pro města a obce považuje rozhodnutí vlády náměstek prostějovského primátora Jiří Pospíšil (PéVéčko), podle kterého je systém zálohování PET lahví velmi nákladný, organizačně složitý a pro samosprávy nevýhodný. “Pro obce je nevýhoda (zálohování PET lahví) v tom, že jim ubyde odpadu, za který nyní zpětně dostávají peníze do rozpočtů. Byla by to také obrovská komplikace i pro spotřebitele, protože by museli skladovat a odevzdávat PET lahve v původním tvaru,” uvedl Pospíšil. Zálohováni PET lahví by podle něj zatížilo i provozovatele obchodů.

“Pro nás je to dobře,” řekl starosta Přibyslavi na Havlíčkobrodsku Martin Kamarád (ODS) k tomu, že vláda nechce zálohovat PET lahve a nápojové plechovky. Čtyřtisícové město teď mění systém svážení komunálního odpadu. Směsný odpad bude z domácností vyvážet místo jednou týdně po 14 dnech, ale lidem, kteří o to požádali, dá domů nádoby na papír a plast.

“Je zřejmé, že současná koalice nechce zavádět zálohový systém formou poslanecké iniciativy, která navazuje na koncepci předchozí vlády. Zároveň je ale potřeba připomenout, že Česká republika bude muset v následujících letech plnit povinnosti vyplývající z nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech, které klade výrazně vyšší nároky na sběr, recyklaci a podíl recyklátu v nápojových obalech, včetně pivních plechovek,” sdělil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Systém zálohování PET lahví a plechovek chce vláda podle programového prohlášení zavést jen v případě, že se prokáže jednoznačný ekologický přínos. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nynější systém třídění odpadů efektivnější.