Ombudsmanka navrhuje zrušit poplatek 10.000 za podnět ÚOHS

Poplatek byl zaveden v říjnu 2016. Platí se v řízeních, u kterých někdo upozorňuje na podezřelou veřejnou zakázku. “Považuju za nemravnou a neústavní situaci, že by měl někdo platit téměř ekvivalent minimální mzdy, když chce využít svého práva obrátit se na úřad a poskytnout mu informace, které úřad potřebuje pro plnění svých úkolů,” uvedla Šabatová.

Doporučuje proto Ústavnímu soud, aby ústavní stížnosti vyhověl a příslušné ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek zrušil. Podle ombudsmanky praxe ukazuje, že právní úprava zavádějící poplatek 10.000 korun “fakticky vede k popření dozorové role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, k nepřípustné nečinnosti tohoto úřadu a k zásahu do práva petičního”.

Zavedení poplatku bylo zdůvodněné snahou chránit úřad od zbytečných a zneužívajících podání a zefektivnit činnost úřadu, podle Šabatové však kvůli snížení počtu podnětů nelze omezovat Listinou základních práv a svobod garantované petiční právo, to je právo obrátit se na státní orgán. Šabatová uvedla, že ještě v roce 2016 před zavedením poplatku obdržel úřad 1305 podnětů, zatímco po zavedení poplatku obdržel v roce 2017 pouze 93 zaplacených podnětů. “Od nabytí účinnosti zákona v říjnu 2016 do března 2018 úřad nevykonal jedinou kontrolu z vlastní iniciativy. Až po výzvě zástupce ombudsmanky jich pět zahájil,” uvedla ve zprávě Hrazdilková.

Podle Šabatové je alarmující, že poplatek úřad vyžaduje i po správních orgánech, které mají podle zvláštních předpisů povinnost podat úřadu podnět se zjištěními ze své kontrolní činnosti.

Návrhem na zrušení poplatku se bude zabývat plénum Ústavního soudu. Podnět ze strany Transparency International se mu rozhodl předat senát, který obdržel stížnost TI. Plénum má pravomoc škrtat v zákonech.

Šabatová už dříve požádala vládu, aby poplatek zrušila. Kabinet její žádosti ale nevyhověl. Podle vlády má poplatek regulační charakter a jeho zrušení by mohlo vést k zavalení úřadu balastními podněty.