Pod služební zákon asi bude od 1.1. patřit přes 69.000 úředníků
Praha 30. listopadu (ČTK) - Pod služební zákon bude zřejmě od 1. ledna spadat 69.145 úředníků, což je o 1054 víc než před půl rokem, kdy začal nový zákon platit. Vyplývá to z návrhu ministerstva vnitra na systemizaci služebních míst, kterou ve středu projedná vláda. ČTK má materiál k dispozici. Celkem bude ve státních úřadech v Česku pracovat 76.200 lidí. Na jejich platy by příští rok mělo jít přes 27,6 miliardy korun.
Materiál nazvaný druhá systemizace míst rozděluje místa na úřadech na ta, která budou podléhat služebnímu zákonu, a na ta, na která se bude dál vztahovat zákoník práce. Pod zákoníkem práce zůstaly činnosti jako řidiči, uklízečky, údržbáři nebo kuchaři, a politické funkce, jež budou vykonávat političtí náměstci. Těchto míst bude od příštího roku celkem 7055.
Úředníci spadají pod služební zákon od 1. července, kdy bylo v Česku 68.091 služebních míst a 7055 míst pracovních. Od příštího roku se celkový počet zaměstnanců na státních úřadech zvýší o 923. Nové pracovníky bude mít většina ministerstev a úřadů, které pod ně spadají. Největší počet pracovníků se zvýší na ministerstvu financí a jejich úřadech, a to o 377 na 17.754. Pokles o 170 na 22.646 zaměstnanců naopak zaznamená ministerstvo práce a jeho úřady.
Vládní návrh má jeden problematický bod, který se týká toho, zda pod služební zákon bude spadat předseda a místopředsedové Energetického regulačního (ERÚ). S tím totiž nesouhlasí šéfka ERÚ Alena Vitásková. Vláda tak bude vybírat ze dvou možností - buď zůstane pod zákoníkem práce nebo bude její místo převedeno pod služební zákon.
Systematizace služebních míst si všímá i průměrných platů. Nejvyšší průměrné mzdy podle podkladu pro vládu mají na ministerstvech pro místní rozvoj a financí, a to 44.762 Kč a 44.575 korun. Nejnižší průměrné platy jsou naopak na ministerstvech zahraničních věcí a spravedlnosti, a to 32.205 Kč a 33.782 korun.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.
