Podnikatelé a odbory se neshodují na způsobu růstu minimální mzdy
Praha 20. srpna (ČTK) - Zaměstnavatelé a odboráři se neshodují na tom, jak by se měl v příštích letech stanovovat růst minimální mzdy. Podle zástupců firem by se nejnižší výdělek měl zvedat podle jasně stanovených pravidel, měl by se tedy navázat na medián mzdy. Odbory by přidávání prozatím nechaly na politicích, a to do doby, než by minimální mzda dosáhla dvou pětin průměrného výdělku. Vyplývá to z vyjádření zástupců organizací zaměstnavatelů a předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly.
O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda svým nařízením. Někdejší kabinety například v roce 1999 a 2000 zvedly nejnižší výdělek za rok hned dvakrát, mezi lety 1992 a 1996 či 2007 až 2013 naopak vůbec. O úpravě předem jedná tripartita. Zaměstnavatelé, odboráři a členové kabinetu se ale většinou na částce nedohodnou. Letos předáci požadovali růst o tisícikorunu, podnikatelé navrhovali 500 korun a vláda schválila 700 korun. Loni se sice odbory a zaměstnavatelé shodli na 500 korunách, kabinet rozhodl ale o 700 korunách.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nesouhlasí s tím, aby se nejnižší výdělek zvyšoval skokově “politickým rozhodnutím”. Růst minimální mzdy je podle ní nutné navázat na medián mzdy. Podle svazu průmyslu a dopravy bude pro další období nezbytné minimální mzdu “odpolitizovat” a její zvýšení navázat na nějaký index. Zabránilo by to “skokovým nepředvídatelným úpravám” a firmy by se mohly v předstihu na přidávání připravit.
“Aby byl nastaven koeficient, který jednou provždy vyloučí, že minimální mzda bude tématem na předvolebních billboardech. Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné,” uvedl viceprezident svazu Jan Rafaj.
S navázáním minimální mzdy na medián souhlasí i hospodářská komora, která považuje změnu způsobu zvyšování za prioritu. Podle komory je nutné vycházet z reálného výkonu ekonomiky a brát ohled i na její budoucí vývoj. Na medián by se mohla minimální mzda navázat od roku 2017, míní komora.
Podle odborů není ještě pro změnu způsobu stanovení výše minimální mzdy důvod. “Až minimální mzda dosáhne 40 procent průměrné mzdy a bude výrazně vyšší než hranice chudoby, pak bude prostor pro diskusi o indexaci a o tom, co by mělo být jejím základem,” řekl ČTK Středula. Rozhodování by zatím nechal na politicích. Podle Středuly ani navázání minimální mzdy na medián v zákoně pravidelný růst nezaručí. Argumentuje snížením valorizace důchodů v krizi, kdy politici pravidla zvyšování penzí novelou změnili.
Ministerstvo práce při vypořádání připomínek uvedlo, že návrhy zaměstnavatelů vezme v úvahu “v případě budoucích možných koncepčních změn” ve stanovení nejnižšího výdělku.
Minimální mzda se od ledna zvýší na 9900 korun. Vláda se v koaliční dohodě zavázala, že by se měla postupně přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25.306 korun, dvě pětiny odpovídají 10.122 korun.
Kateřina Krausová rot
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
