Pokud hrozí konflikt či obvinění, může si firma natáčet jednání
Brno 15. srpna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) připustil, že si firma může natáčet jednání s klientem, pokud reálně hrozí napadení, konflikt nebo pozdější obvinění zaměstnanců podniku z přestupku či trestného činu. V podobných situacích je videozáznam jakožto důkaz o skutečném průběhu jednání teoreticky možný i bez souhlasu protistrany se zpracováním osobních údajů, který jinak zákon vyžaduje. Videozáznam podle NSS může potenciálně prospět oběma stranám. Rozsudek, jímž NSS vyhověl stížnosti společnosti ČEZ Distribuční služby, má ČTK k dispozici.
Pracovníci firmy si v roce 2008 v Olomouci natáčeli videokamerou své jednání o uznání dluhu s údajným černým odběratelem energie, jenž nejprve se záznamem souhlasil, pak ale souhlas odvolal. Úřad pro ochranu osobních údajů později uložil firmě pokutu 15.000 korun. Městský soud v Praze sankci potvrdil se závěrem, že skutečně šlo o zásah do práva na soukromí, který za daných okolností nebyl nutný.
NSS ovšem nyní verdikt pražského soudu zrušil a vrátil případ předsedovi úřadu k novému rozhodnutí. Je nutné se detailněji zabývat tím, zda společnost skutečně měla důvod obávat se konfliktu, útoku nebo pozdějšího zpochybňování zákonného postupu svých zaměstnanců. Pokud byly obavy namístě, natáčení bylo legitimním krokem, který slouží pro pozdější kontrolu, ale i jako prevence různých útoků či provokací.
“Kamerový záznam není sám o sobě schopen takové jednání zcela eliminovat, avšak nesporné je, že některé potenciální agresory může přítomnost nahrávající kamery od takového jednání odradit,” stojí v rozsudku, podle kterého by někdy stačil zvukový záznam. Ovšem třeba provokaci nonverbálními gesty, například zdviženým prostředníčkem, zvukový záznam nezachytí.
Městský soud původně vyslovil doporučení, že kamera se má zapnout až v konfliktní situaci, což je ale podle NSS problematické. “Netřeba složitě vysvětlovat, že takový postup nemusí být v danou chvíli již možný, a to nejen proto, že nelze spoléhat na dostatečnou duchapřítomnost zaměstnanců stěžovatele, že kameru spustí přesně v ten okamžik, který nutnost nahrávání vyvolal, ale i proto, že mohou následně vznikat nejasnosti a diskuse o tom, zda spuštění kamery bylo adekvátní významu a síle prvotního impulzu,” napsali soudci NSS.
Společnost ČEZ Distribuční služby, dříve ČEZ Měření, svůj postup v minulosti hájila dlouhodobou negativní zkušeností s podobnými jednáními. Domnělí černí odběratelé prý často byli slovně i fyzicky agresivní, případně později zpochybňovali postup zaměstnanců podniku a podávali na ně trestní oznámení.
Další články
Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty
Brno 12. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Vrchní soud v Praze jim loni v srpnu uložil pětileté tresty vězení za podvod.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci.
Hradecký krajský soud rehabilitoval svědka tzv. číhošťského zázraku V. Trtíka
Hradec Králové 11. srpna (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka.
Tři ze čtyř obžalovaných z gangu obchodujícího s červeným fosforem se přiznali
Ostrava 10. srpna (ČTK) - Krajský soud v Ostravě dnes začal rozplétat rozsáhlou kauzu pašování červeného fosforu pro výrobu pervitinu. Více než sedmičlenná mezinárodní skupina jej do Česka a Polska z Ukrajiny nechala přivézt 400 kilogramů. Toto množství by stačilo na výrobu 1,2 tuny drogy v hodnotě 1,2 miliardy korun.
Čas se má střídat dalších pět let, ministr Šťastný prosazuje natrvalo zimní čas
Praha 8. srpna (ČTK) - Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda.


