Použití odposlechů v kauze Vojenského zpravodajství bylo podle NS v pořádku

Soud také uvedl, že soudy hodnotily důkazy logicky a přesvědčivě a že srozumitelně vysvětlily, proč obhajobě obžalovaných neuvěřily. ČTK má usnesení NS k dispozici.

Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Soudy Nečasovu současnou manželku Janu v březnu 2019 pravomocně potrestaly tříletou podmínkou a desetiletým, tedy maximálním zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.

NS rozhodl o dovoláních už letos v květnu, výsledek ale doposud nebyl známý. Nyní vyšlo najevo, že senát soudce Jiřího Říhy vyhověl v neveřejném zasedání návrhu nejvyššího státního zástupce, jenž žádal odmítnutí dovolání všech čtyř odsouzených. Výhrady, které Nečasová a ostatní v dovoláních zmínili, byly podle NS zčásti zjevně neopodstatněné, zčásti neodpovídaly žádnému z dovolacích důvodů stanovených v trestním řádu.

Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu dozorovalo, je s výsledkem spokojené. “V první řadě jsme rádi, že to dlouhé soudní řízení, které bylo z našeho pohledu skutkově i právně poměrně jednoduché, je u konce,” řekl ČTK náměstek vrchního státního zástupce Pavel Komár.

Poukázal na to, že NS sice dovolání odmítl, přesto ale velkou část odůvodnění věnoval úvahám o věcné stránce případu. “Nemusel, ale přesto to považoval za potřebné, to je potřeba ocenit,” podotkl Komár. Rozhodnutí bude mít podle něj významný judikaturní dopad ohledně použitelnosti odposlechů v případech podobného typu.

Advokáti obžalovaných označovali odposlechy za nezákonně nařízené, a tedy nepoužitelné jako důkaz. NS se ale v tomto ohledu zastal státních zástupců a policistů. Upozornil na judikaturu, podle níž formální nedostatky příkazů k odposlechu nemusí nutně znamenat nezákonnost a nepoužitelnost takto získaných důkazů. Tak se vypořádal se skutečností, že jiný senát NS dříve shledal u odposlechu Nečasové porušení zákona kvůli nedostatečnému odůvodnění.

“Od počátku jsme tvrdili, že odposlechy byly zákonné a důvodné,” poznamenal Komár. V době rozhodování o povolení odposlechů byly podle náměstka ostravský okresní soud i Krajský soud v Ostravě, který odsouhlasil jejich prodloužení, místně příslušné. Nyní je po jiném nálezu NS povolují soudy z místa spáchání trestné činnosti. NS teď potvrdil, že tehdejší praxe ale byla jiná a že státní zástupce olomouckého vrchního státního zastupitelství mohl podat návrh u kteréhokoliv moravského soudu spadajícího do okruhu působnosti tohoto zastupitelství.

NS také odmítl výtky, že odposlechy pocházely z prověřování jiné trestné činnosti - konkrétně někdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka a jeho možného zneužití pravomoci, a také z podezření na praní špinavých peněz lobbisty Romanem Janouškem či Tomášem Hrdličkou. Právě Grygárkovo pracovní zařazení bylo podle NS důvodem, proč věc dozorovalo olomoucké, nikoliv pražské vrchní státní zastupitelství. Fakt, že Grygárek nakonec nebyl uznán vinným žádným trestným činem, podle NS neznamená sám o sobě nezákonnost nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu.

Podle Říhova senátu není pravda, že by policisté v této věci prováděli takzvané “rybaření”, tedy nasazovali odposlechy bez důkazů a teprve na základě těchto odposlechů zkonstruovali nějakou trestnou činnost.

Nečasová i ostatní v dovoláních dále argumentovali mimo jiné i tím, že rozhodnutí soudů spočívá v nesprávném právním posouzení skutku. NS to ale odmítl, stejně jako tvrzení, že soudy porušily právo obžalovaných na obhajobu a na spravedlivý proces.

“Soud prvního stupně detailně a srozumitelně vysvětlil, proč neuvěřil obhajobě obviněných vyjádřené v řízení před soudem. Stejně tak vysvětlil, proč nevěřil některým svědkům,” konstatoval NS. Soud podle něj také neopomněl vysvětlit, proč nevycházel ze svědecké výpovědi expremiéra Nečase, který vypovídal ve prospěch své ženy. Nečas nyní v této souvislosti čelí obžalobě za křivou výpověď.

Zpravodajci Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali. Jejich kauzu spustila razie Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v červnu 2013 na úřadu vlády. “Na úřadu vlády bylo nalezeno velké množství důkazů, které přispěly k usvědčení pachatelů v této věci. Podle mého názoru to plně dokládá opodstatněnost zmíněného zákroku,“ podotkl Komár.

Kovandův advokát Jiří Matzner zatím neví, zda bude jeho klient chtít věc dál řešit. “Uplynula poměrně dlouhá doba, musíme se poradit. V úvahu by připadala ústavní stížnost. Podali jsme také žádost o obnovu řízení, ale předpokládám, že ve světle tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu v ní nebudeme pokračovat dál,” řekl dnes novinářům. Dodal, že Kovanda se s odsuzujícím rozsudkem neztotožnil. “Po 25 letech opustil službu bez výsluh a bez morálního kreditu, který do té doby rozhodně měl,” uvedl.

Případ Vojenského zpravodajství se u soudů protáhl, protože původní soudkyně Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1 čtveřici opakovaně osvobodila a nadřízený soud jí následně případ odebral s tím, že nerespektovala jeho pokyny.

Nečasová, dříve Nagyová, figuruje také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby, v níž policie obvinila i lobbistu Ivo Rittiga, ji justice pravomocně osvobodila. V kauze tzv. trafik pro poslance ODS ji soudkyně Králová zatím nepravomocně zprostila viny z podplácení a zároveň zastavila její stíhání za nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů.