Pravidla výběru šéfů státních firem zatím uzákoněna nebudou

Michálkovi nepomohlo ani to, že v upravené předloze doporučil ponechat podrobnosti odměňování šéfů státních podniků na vládním nařízení, i když by nemělo přesáhnout osminásobek průměrné mzdy v podnikatelské sféře. Za současného stavu prý může plat manažerů představovat až třicetinásobek průměrné mzdy. Senátor zrušil také podmínku jmenovat ředitelem kandidáta, který by získal od výběrové komise nejvyšší hodnocení. Nově by si ředitel měl vzejít ze tří nejúspěšnějších adeptů, uvedl senátor.

Senátor Jiří Hlavatý (za ANO) ocenil, že Michálek řadu námitek vyřešil. Nadále mu ale vadil omezený vliv státu zastoupeného příslušným ministrem na jmenování ředitele, neboť jeho předloha ponechává v rukou výběrové komise.

Michálkova novela byla reakcí na požadavek protikorupčního uskupení Rekonstrukce státu, aby dozorčí rady státních firem byly obsazovány odborníky. “Z dozorčích rad se i nadále stávají politické trafiky, do nichž jsou ‘za odměnu’ dosazováni současní či bývalí politici, často bez ohledu na jejich kvalifikaci či předchozí zkušenosti,” uvedli tvůrci novely.

Autoři novely uvádějí, že zásady odměňování ve státních firmách dostalo od vlády za úkol vypracovat ministerstvo financí už předloni v listopadu. Důvodem revize byla snaha redukovat odstupné nebo konkurenční doložky, které byly terčem kritiky například u bývalých šéfů Českých drah, kteří v čele podniku stáli jen zhruba půl roku.

Průměrný maximální roční příjem u manažerských pozic se podle materiálu, který loni vypracovalo ministerstvo financí, pohyboval v rozmezí od 2,7 milionu do 5,5 milionu korun. Nejnižší příjmy měli manažeři firem v gesci ministerstva obrany, manažerka firmy spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál se týkal 27 firem a 77 pozic ve státních a polostátních firmách. Patřily mezi ně například Čepro, Český Aeroholding, České dráhy, ČD Cargo, Lesy ČR, Povodí Labe, Vltavy, Ohře, Vojenský technický ústav a Česká pošta.