Pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu se možná rozšíří

Kritika se nesla hlavně z řad opoziční ODS, nepodařilo se jí ale prosadit návrh, aby dolní komora předlohu vrátila vládě k dopracování. ODS žádá vnést do kontrol samospráv systém, aby jich nebylo tolik jako nyní a nepřekrývaly se. Novela míří k posouzení do kontrolního a ústavně-právního výboru a do výboru pro veřejnou správu.

Předloha navazuje na ústavní změnu, která rozšiřuje pravomoci NKÚ a kterou poslanci schválili loni v květnu. NKÚ by měl dostat možnost prověřovat nakládání v podstatě s veškerými veřejnými penězi. Ústavní novela je nyní v Senátu, senátoři s jejím projednáváním čekají právě na prováděcí zákon. Nyní kontroluje NKÚ hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) zdůraznil, že vláda respektuje předložením zákona vůli Sněmovny. Vzhledem k ústavní novele, jež byla poslaneckou iniciativou, měl kabinet jen malý prostor zvažovat rozsah kontrolních pravomocí NKÚ, podotkl.

Samosprávy a některé další organizace by kontroloři měli prověřovat jen z hlediska souladu jejich hospodaření se zákony. Zpochybnil to Vladislav Vilímec z ODS, podle kterého zákon umožňuje zkoumat i účelnost vynakládání peněz. Dienstbier řekl, že se samosprávy musejí chovat hospodárně a účelně už podle současných zákonů. Kontrol v obcích je už nyní podle Vilímce řada. “Často pokulhává jejich kvalita,” podotkl.

Další poslanec ODS Bohuslav Svoboda varoval před prověřováním politických rozhodnutí. “Není možné vystavit komunální politiku permanentnímu trestnímu stíhání,” uvedl Svoboda, který je jako bývalý pražský primátor stíhán v kauze opencard. Marek Benda (ODS) volal po zavedení systému kontrol tak, aby nebyly několikanásobné. Stejné argumenty kritiků se objevovaly už při loňském schvalování ústavní změny.

Kritické hlasy zazněly i od poslanců vládní ČSSD a TOP 09 a Starostů. Naopak podle lidovce Ludvíka Hovorky je zákon velmi potřebný. Nejde podle něho o to, aby NKÚ musel kontrolovat každou obec nebo kraj, ale aby tuto možnost měl. Prvotním smyslem nálezu NKÚ není podle Hovorky kriminalizace, ale to, aby se s veřejnými penězi nakládalo hospodárně. “Kdo hospodaří poctivě, nemusí se ničeho bát,” řekl poslanec Úsvitu Jiří Štětina.

Úřad by mohl podle novely prověřovat taky Českou televizi, Český rozhlas a Českou národní banku. Předloha vyjmenovává i veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti a školy zřízené státem, obcemi nebo kraji.

Úřad by měl v souvislosti s většími pravomocemi přijmout v prvních třech letech vždy deset nových zaměstnanců. Náklady na jednoho pracovníka vláda odhaduje na 650.000 korun ročně.

Na samosprávy by měl zákon dopadnout postupně od roku 2017 do roku 2021 v závislosti na počtu obyvatel. Předloha stanoví, že zastupitelstva budou muset ke kontrolním závěrům zaujmout stanovisko. Podle odpůrců normy k tomu ale zastupitelstva nikdo nemůže donutit.

Návrhy na rozšíření kompetencí NKÚ projednávali poslanci už v minulém volebním období Sněmovny. Senát tehdy ústavní novelu i prováděcí zákon zamítl. Sněmovna nemá možnost v případě ústavních změn horní komoru přehlasovat. Senátoři kritizovali tehdy hlavně to, že kontroly by se týkaly také obecních a krajských samospráv.

mbc jw