Premiér Andrej Babiš zažaloval Slovensko u evropského soudu

Slovenské ministerstvo spravedlnosti v reakci uvedlo, že je právem každého občana obrátit se k Evropskému soudu pro lidská práva a podat stížnost. Slovenská zástupkyně u soudu Marica Pirošíková již dříve na dotaz ČTK prohlásila, že případný úspěch stížnosti by Babišovi otevřel cestu k novému soudnímu líčení na Slovensku a že vnitrostátní soudy jsou v takovém případě vázány rozsudkem štrasburského soudu.

“Opírám ji (žalobu) o to, že jsem vyhrál tři soudy a ústavní soud z nepochopitelných důvodů a těsně před volbami rozhodl o tom, že jsme žalovali špatnou instituci,” řekl dnes novinářům Babiš. Je přesvědčen o tom, že slovenský ústavní soud poškodil jeho práva, když nesdělil, koho by měl zažalovat. Babišovi prý nejde o omluvu ani o odškodné. Chce, jak uvedl, aby byla akceptována rozhodnutí soudů, které mu daly za pravdu, že byl evidován jako spolupracovník StB neoprávněně a bez svého vědomí.

Slovenské soudy dříve rozhodly, že je Babiš veden ve svazcích StB neoprávněně. Verdikty ale zrušil slovenský ústavní soud, podle něhož byly předchozí rozsudky chybně založeny na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil i věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali v Babišův prospěch. Podle ústavního soudu také neměl být žalovanou stranou ÚPN. Krajský soud poté Babišovu žalobu letos zamítl, proti čemuž podal premiér neúspěšně dovolání.

Za standardní nepovažuje Babišův postup předseda ČSSD Jan Hamáček, jehož strana dnes rozhodla o vstupu do menšinového kabinetu s hnutí ANO. “Nepokládám to z hlediska zahraniční politiky za standardní. Nevím o případě, kdy by vysoký ústavní činitel státu žaloval druhý stát, navíc tak blízký jako Slovensko,” uvedl. Považuje to za součást Babišovy právní taktiky.

V Česku je Babiš kritizován kvůli údajné spolupráci s StB některými opozičními politiky a tato kauza je i jedním z témat demonstrací proti Babišovi, které se opakovaně konaly v řadě českých měst.

Evropský soud pro lidská práva zřídila Rada Evropy, což je mezinárodní organizace nezávislá na EU, spojující 47 zemí Evropy a šest pozorovatelských zemí. Soud sídlí ve Štrasburku. Obracet se na něj mohou občané členských zemí Rady Evropy, kteří se domnívají, že některá z členských zemí porušila jejich lidská práva. Rozhodnutí soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy.