Senát schválil úsporný tarif u plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti
Senát schválil úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Půjde o dotaci ze státního rozpočtu ve prospěch dodavatelů energií, kterou bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident.
Senát přijal zákon beze změn v podobě, v jaké přišel ze Sněmovny. Hlasovalo pro něj 57 přítomných senátorů napříč kluby.
Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotací snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30.000 korun.
Na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit celkem 30,6 miliardy korun,. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v rámci úsporného tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až 16.000 korun.
Část senátorů uváděla, že návrh zákona je obecný a není jasné, jak bude vládní nařízení vypadat. Podle senátorky Žákové projevují senátoři vládě neskutečnu důvěru v tom, že v nařízení pak vše zohlední. Lukáš Wagenknecht (SEN21 a Piráti) řekl, že Senát schvaluje bianco šek pro vládu.
Někteří odborníci na sociální problematiku soudí, že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu ještě zvednout. Například podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny.
Schválená novela energetického zákona také reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Podle ministerstva průmyslu umožní toto nařízení vlády uskutečnit v praxi. Placení poplatku by mělo skončit k 1. říjnu.
Schválená předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.
Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.
Senát proto na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijal doprovodné usnesení. V něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela přislíbil, že vláda spustí informační kampaň.
Senát v přijatém doprovodném usnesení také žádá vládu, aby důsledně vyhodnotila uplatňování energetického zákona v praxi. Důvodem je, že novela byla projednána velmi rychle ve stavu legislativní nouze. Velmi obecně formulované znění ustanovení novely, především v části týkající se mimořádných stavů nouze v plynárenství, vzbuzuje obavy ohledně dopadů nejen na zákazníka, ale též na státní rozpočet, míní senátoři.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



