Soud ve sporu bývalého vězně a vnitra o vymazání DNA nerozhodl

Vrchní soud kauzu řešil za zavřenými dveřmi. Předsedkyně senátu Romana Vostrejšová vyloučení veřejnosti ze soudní síně zdůvodnila tím, že by mohla slyšet informace, které by mohly ohrozit “důležitý zájem účastníků řízení”.

Soud byl odročen na neurčito. “Bude si vyžadovat informace od kriminalistického ústavu o tom, jestli došlo v mezidobí k likvidaci vzorku, a zároveň si vyžádá protokol, který by o tom určitě měl být zhotoven,” řekl po jednání novinářům Pivodův advokát Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum Remedium.

Pivoda se v žalobě domáhá práva na ochranu osobnosti. Vadí mu, že mu byl vzorek odebrán při plošném odběru ve věznici, kde prý bylo vězňům řečeno, že pokud budou klást odpor, tak budou přemístěni do jiného zařízení. Je proto přesvědčen, že odebrání vzorku a jeho další archivace jsou protizákonné.

Pražský městský soud mu dal za pravdu v lednu 2013 a nařídil vnitru, ať jeho vzorek vymaže. Původně požadoval také odškodné 100.000 korun, ale v této věci již byla žaloba pravomocně zamítnuta kvůli promlčení. Vnitro také v tomto případě podle rozsudku dostalo pokuta 35.000 korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Pokud vrchní soud případ nevrátí k novému projednání, tak rozsudek bude pravomocný.

“Pokud chce stát po občanech, ať dodržují nějaké zákony, tak by sám stát měl zákony dodržovat,” řekl novinářům Pivoda. Soudním sporem chce také dosáhnout toho, aby vznikl zákon, který by se týkal nakládání a uchovávání vzorků DNA.

Podmínky pro databázi a nakládání s DNA v Česku totiž upravuje pouze utajovaný pokyn policejního prezidenta, na což dlouhodobě upozorňuje také nevládní organizace, kterou zastupuje Vobořil. Organizace sice získala neúplnou verzi pokynu, chce se však soudit s ministerstvem vnitra, aby získala celý dokument.

Databáze DNA vznikla v roce 2002. V současností je v databázi uloženo zhruba 175.000 profilů.

Česká policie provádí pouze identifikační analýzy DNA, při kterých se testují takzvané nekódující oblasti DNA. V těch nejsou třeba informace o vzhledu jedince. Pomocí této analýzy se například z biologické stopy na místě činu vytvoří profil, který se pak srovnává s profilem konkrétních osob.

Analýzy DNA pomáhají policistům rozkrýt zločiny od drobné majetkové trestné činnosti až po vraždy. Přínos databáze policisté vidí v prevenci, rychlém odhalení zločinců a v budoucí identifikaci pachatelů, mrtvých nebo nezvěstných.