Ústavní soud loni obdržel 3883 podnětů, nejvíc za posledních šest let

Plénum, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň, loni dostalo 49 podnětů. Šlo převážně o návrhy na rušení zákonů či vyhlášek. Plénum ale musí rozhodnout také například o tom, zda smlouva mezi Českem a Vatikánem neodporuje ústavnímu pořádku.

Dosud nejvíce stížností a návrhů soud obdržel v roce 2012, bylo jich 4943. Před rokem 2019 se takzvaný nápad držel nad 4000, v následujících letech se pohyboval kolem 3600 podnětů.

Průměrná délka řízení loni činila 97 dní. V porovnání s rokem 2024, spojeným s výraznou personální obměnou soudu, byla kratší o deset dní a přiblížila se dříve obvyklým hodnotám.

Nejvíce neukončených věcí měl na přelomu roku soudce Jan Svatoň, bylo jich 95. Více než 80 nerozhodnutých stížností a návrhů vykázali také Daniela Zemanová, Jan Wintr, Josef Baxa a Milan Hulmák. Oproti tomu Veronika Křesťanová měla jen 14 neukončených věcí. Jako místopředsedkyně ÚS však nedostává tolik spisů jako řadoví členové soudu.

Patrně nejsledovanější řízení v současné agendě pléna se týká smlouvy s Vatikánem. ÚS se takzvaným konkordátem zabývá od loňského března na podnět skupiny senátorů, kteří se domnívají, že smlouva je nevyvážená a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi. Soud shromáždil mnoho vyžádaných i nevyžádaných vyjádření, například od prezidenta, vlády nebo České biskupské konference.

Soudcem zpravodajem je Milan Hulmák. Předseda soudu Josef Baxa loni v létě uvedl, že doufá v rozhodnutí do konce roku 2025, což se nestalo. Termín vyhlášení rozhodnutí zatím soud neoznámil.