Ústavní soud potvrdil pětiprocentní klauzuli v eurovolbách

Předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová novinářům řekla, že nález respektuje. Strana ale nejspíš navrhne zákonodárcům, aby zákon o volbách do Evropského parlamentu změnili. Klauzuli považuje za diskriminační vůči menším subjektům. Předseda Pirátů Lukáš Černohorský si chce počkat na podrobnější argumentaci ÚS. Jeho strana ale bude nadále taktéž usilovat o zrušení pětiprocentní klauzule. “V tuto chvíli nám víceméně zbývá spíš politické řešení, takže budeme muset asi vyhrát volby,” poznamenal.

Volební stížnosti zelených a Pirátů musí nyní dořešit NSS, výsledky loňského hlasování a rozdělení mandátů s nejvyšší pravděpodobností potvrdí. “Nález Ústavního soudu musíme samozřejmě vzít v úvahu,” řekl soudce Tomáš Langášek. Na rozhodnutí má volební senát NSS několik příštích dní.

Klauzule má podle dnešního nálezu svůj význam - omezuje roztříštěnost europarlamentu a posiluje jeho efektivní fungování. “Je opatřením přiměřeným, neodporujícím zásadě poměrného zastoupení,” uvedl ústavní soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Rozhodování ÚS bylo náročné, plénum o klauzuli debatovalo při pěti zasedáních. Původního soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka, jenž navrhoval klauzuli zrušit, nakonec nahradil právě Zemánek.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že pětiprocentní klauzuli dlouhodobě považuje za rozumné opatření jak pro volby do Evropského parlamentu, tak do české Sněmovny. “Znamená určitou koncentraci vůle občanů mezi omezené množství politických stran tak, aby vůbec bylo možné vytvářet nějakou společnou vůli,” uvedl dnes v tiskovém prohlášení v souvislosti s nálezem Ústavního soudu. Vzniku nových politických stran podle něj takové omezení nebrání. “V každých volbách do Parlamentu pronikne jedna nebo dvě úplně nové politické strany. Čili není to bariéra, která by bránila změnám v politickém systému, ale je to bariéra, která brání tomu, aby se zbytečně politický systém netříštil a byl schopen vytvářet rozumné většiny,” dodal předseda vlády.

Pod výsledným nálezem Ústavního soudu je společné odlišné stanovisko tří soudců. Kromě Šimíčka nesouhlasily ani Milada Tomková a Kateřina Šimáčková. Zrušení klauzule spojené s přerozdělením dvou mandátů by podle nich nijak neohrozilo stabilní hlasovací poměry v europarlamentu. “Jsme naopak přesvědčeni, že zásah do rovnosti hlasů voličů ve volbách do Evropského parlamentu napadenou umělou uzavírací klauzulí by vyžadoval silný a legitimní důvod, který však nepředložil ani zákonodárce, ani většina ÚS v tomto nálezu,” stojí v odlišném stanovisku.

Piráti loni získali 4,78 procenta hlasů, zelení 3,77 procenta. Svorně tvrdili, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam - po eurovolbách nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem frakcí. Volební senát NSS loni těsnou většinou čtyř ze sedmi hlasů přerušil řízení o obou stranických stížnostech a požádal o přezkoumání klauzule ústavní soudce.

ÚS v minulosti potvrdil oprávněnost pětiprocentní klauzule ve volbách do Sněmovny. Eurovolbami se dosud nezabýval. Ze států EU má nyní klauzuli 14 zemí. Pohybuje se od 1,8 procenta na Kypru po pět procent, což je strop stanovený právem EU. Ústavnost klauzule nastavené na tři procenta hlasů v minulosti řešil také německý ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení. Němečtí kolegové ale mají podle Zemánka jiný postoj k roli europarlamentu, který vnímají spíše jako doplněk, nikoli vlastní pilíř evropské demokracie.

“Volební pravidla jsou nastavena v různých státech různě, důležitý je jejich celkový efekt. U nás máme jeden volební obvod a těch pět procent je těsně nad hranicí takzvaného přirozeného prahu, který by fungoval jako limit, kdyby toho umělého nebylo,” řekl Zemánek.

Loňské eurovolby vyhrálo hnutí ANO s 16 procenty hlasů. Získalo čtyři mandáty, stejně jako TOP 09 se Starosty a ČSSD. Po třech křeslech drží komunisté a lidovci. ODS získala dva mandáty, jeden má Strana svobodných občanů. Nebýt uzavírací klauzule, usedli by místo Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) v europarlamentu zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš.