Vězeňská služba dokončuje přípravy na snížení počtu typů věznic

Reforma spočívá ve výrazném posílení pravomocí Vězeňské služby v oblasti, v níž dříve rozhodovaly výhradně soudy. Místo stávajících věznic s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou budou existovat věznice s ostrahou a zvýšenou ostrahou. Soudci budou odsouzené posílat do jednoho z těchto dvou typů zařízení a Vězeňská služba je bude následně sama rozdělovat do oddělení rozlišených podle způsobu zabezpečení. Změna má přispět k účinnější práci s vězni, a tím ke snížení recidivy.

Vybavení věznic zůstává podle Kučerové stejné, reforma si nevyžádá ani personální přesuny uvnitř sboru. “Neočekáváme ani nějaké větší přesouvání odsouzených. Pokud ano, bude se to týkat pouze jednotlivců,” uvedla.

Pro zavedení reformy do praxe má služba vyčleněny více než dvě desítky tabulkových míst. Z toho zhruba polovinu na odborné zacházení s vězni a druhou půlku k administrativnímu posílení zejména v nástupních věznicích. Právě v přijímacím oddíle nástupní věznice se totiž u vězňů určovat umístění. Doba strávená na příjmu by zpravidla neměla přesáhnout dva týdny.

Ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal ČTK už dříve řekl, že reformu vnímá jako revoluci ve vězeňství i trestní politice vůbec. “Slibujeme si od toho lepší umisťování vězňů, kdy budeme na základě různých posudků a rizik vyhodnocovat každého vězně zvlášť,” uvedl.

Ministerstvo spravedlnosti věří, že změny budou motivovat vězně k dobrému chování, protože za odměnu bude možné odsouzené pružněji přeřadit do mírnějšího režimu. Vězeň tak bude držen v takových bezpečnostních podmínkách, které budou odpovídat aktuálnímu stupni rizika.

Úřad v důvodové zprávě ke změně zákona upozornil, že soudy přistupovaly k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končili v různých typech věznic. Například pražský městský soud prosazené změny vítá. “Jde o celkové zjednodušení nařizování výkonu trestu odnětí svobody,” napsala ČTK mluvčí instituce Markéta Puci.

Do věznic se zvýšenou ostrahou se podle novely dostanou zejména pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Ostatní pachatele odsouzené k odnětí svobody budou soudci přidělovat do věznic s ostrahou. Na rozhodnutích ředitele nástupní věznice o umístění do jednotlivých typů oddělení se má podílet vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník, aby se snížila možnost korupce. Do konkrétní věznice následně odsouzeného přidělí generální ředitelství Vězeňské služby.