Vnitro navrhuje zrušit přes 6700 nefunkčních zákonů a vyhlášek
MInisterstvo vnitra navrhuje zrušit přes 6700 zákonů, vyhlášek a vládních nařízení, které již podle něj nejsou funkční a používané. Připravilo návrh zákona, který má zjednodušit a zpřehlednit právní řád. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Klára Dlubalová.
Vnitro podle Dlubalové zpracovalo analýzu, která odhalila téměř 7000 právních norem, které jsou zbytečné. “Jsou však formálně platné a jejich existence komplikuje občanům i úřadům orientaci v právním řádu,” uvedla. Znamenají tak podle ní problém a zátěž pro moderní právní řád. Jde o právní předpisy od vzniku první republiky do konce roku 2018.
„Není možné, abychom ve 21. století měli právní řád zaplevelený tisíci nesmyslnými a nefunkčními zákony. Orientace v platné legislativě musí být pro občany i úřady jasná a jednoduchá. Proto navrhujeme takové zákony a vyhlášky zrušit,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)
Mezi rušenými právními předpisy je například zákon, který ruší celibát učitelek z roku 1919, zákon o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku z roku 1947 či zákon o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic ze stejného roku. Z novějších právních předpisů chce vnitro zrušit třeba zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu z roku 2006.
Návrh zákona nyní ministerstvo pošle do meziresortního připomínkového řízení.
Zrušení zhruba 800 zbytečných zákonů navrhoval již v roce 2019 bývalý ministr Jan Hamáček (ČSSD). Byly mezi nimi zákon o ustanovení výpomocných sluhů z roku 1919, zákon o důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině z roku 1969 nebo nařízení vlády z roku 1993 o ukončení omezení placení v hotovosti. Vnitro avizovalo, že do března loňského roku připraví podrobnou analýzu, aby mohlo zrušit veškeré nefunkční předpisy.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
