Zájem dlužníků v exekuci o odklad či snížení splátek se kvůli epidemii nezvýšil. Někteří však svévolně přestali splácet v době moratoria

„Návrhů na odklad exekuce evidujeme od vypuknutí epidemie v průměru 30 až 40 měsíčně, což je shodné se standardní situací. U žádostí o odklad či snížení splátek jsme zaznamenali mírný nárůst v řádu desítek případů měsíčně, celkově jich dlužníci k našemu úřadu od března podali asi 9 tisíc,“ uvádí zástupce uskupení Exekutoři proti teritorialitě a soudní exekutor Lukáš Jícha, jehož úřad aktuálně vede exekuce na přibližně 200 tisíc osob. Podobný zájem potvrzují i ostatní exekutoři z uskupení s tím, že negativní dopady epidemie uvedli dlužníci jako důvod jen asi v 5 procentech podaných žádostí. Naprosté většině žádostí exekutoři vyhověli.

Významnou změnu exekutoři zaznamenali pouze v době trvání zákazu provádění mobiliárních exekucí a nucených dražeb nemovitostí, který trval od 24. dubna do 30. června. „V době trvání moratoria došlo k velmi výraznému propadu objemu úhrad. Zhruba třetina dlužníků, na které vedeme exekuce, bez jakéhokoliv odůvodnění či snahy o domluvu svévolně přestala plnit sjednané podmínky,“ popisuje Lukáš Jícha. Důvodem podle něj nebyla špatná finanční situace dlužníků, ale vědomí, že proti nim exekutoři v daném okamžiku nemohli podniknout žádné jiné kroky. Stejného názoru je i soudní exekutor René Mohyla: „Jasným důkazem toho je, že od ukončení moratoria již většina dlužníků opět splácí dle původních dohod.“

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat další opatření ke zmírnění ekonomických dopadů epidemie, která mají zahrnovat právě i obnovení zákazu provádění mobiliárních exekucí a dražeb nemovitostí. Zástupci uskupení před takovým opatřením varují. „V praxi jasně vidíme, že pro další plošná opatření není důvod. Dlužníci o úlevy z drtivé většiny nemají zájem a tam, kde jsou skutečně potřebné, jsme připraveni přistoupit na individuální dohody. Jediné, k čemu by navrhované opatření vedlo, by bylo akorát jeho další zneužívání ze strany dlužníků, kteří ho vůbec nepotřebují,“ říká René Mohyla. Další výpadek úhrad by podle něj mohl mít velmi negativní dopad na věřitele, kteří se dnes sami mnohdy potýkají s finančními problémy. „Pokud by opatření skutečně trvalo až do konce února, jak vláda navrhuje, může to být pro řadu věřitelů z řad živnostníků i jednotlivců likvidační,“ upozorňuje i Lukáš Jícha.

Omezení mobiliárních exekucí podle uskupení navíc v principu nemůže sloužit jako ochranný nástroj před ekonomickými dopady pandemie. Finanční situace domácností se podle něj odvíjí především od výše jejich příjmů a úspor. Ty dle oficiálních údajů navzdory epidemii stále rostou a lidé, kteří v souvislosti s ochrannými opatřeními nemohou pracovat, dostanou náhradu 100 procent příjmu. V rámci exekucí pak jen v tomto roce došlo k trojnásobnému navýšení nezabavitelných částek z příjmu a další ochrana je připravována i pro peníze, které má dlužník na účtu. „Mobiliární exekuce se dotýká věcného majetku dlužníka, z něhož je ze zákona vyloučeno veškeré vybavení domácnosti nutné k plnění základních životních potřeb. Mezi nejčastěji zabavované věci patří LED televize, domácí kina, herní konzole, tablety, chytré hodinky či drahé sportovní náčiní, které si dlužníci mnohdy za desítky tisíc korun pořizují i po zahájení exekuce,“ popisuje svou zkušenost z praxe Lukáš Jícha.