Zákon o realitním zprostředkování bude účinný od února

Pro vykonávání profese počítá zákon s pěti možnostmi. První je vysokoškolské vzdělání v právních, ekonomických, stavebních nebo jiných odpovídajících oborech. Druhou je jiná vysoká škola, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání. V této kategorii jsou však nutné tři roky praxe v oboru. Dále jsou to mezinárodní uznání nebo bakalářské vzdělání společně s titulem MBA v oboru nemovitostí a rok praxe. Bez ohledu na vzdělání postačí složení odborné zkoušky. “Přišel nám dotaz od makléře se základním vzděláním a patnáctiletou praxí. Ten bude muset zkoušku absolvovat. Ovšem v jeho případě nepochybuji, že bude úspěšný,” uvedl Rakouš.

Na žádost o změnu z volné na vázanou živnost, tedy doložení vzdělání, praxe nebo absolvování zkoušky, má podle Rakouše dosavadní realitní zprostředkovatel šest měsíců. Ti, co do oboru nově vstupují, musí tyto dokumenty předložit ihned při podání žádosti.

Pokud jde o uznání praxe, při zaměstnaneckém poměru by to podle Rakouše neměl být problém. Složitější to bude u samostatně výdělečně činných osob. “Mechanické doložení platné volné živnosti za několik let neříká nic o tom, po jakou dobu daná osoba tuto činnost skutečně vykonávala. Bude mít možnost doložit daňové přiznání, ze kterého bude zjevné, že příjmů dosáhla převážně z těchto činností,” doplnil Rakouš. Další možností je podle něj doklad o zaplacení zdravotního a sociálního pojištění, ze kterého by se dal odvodit základ pro jeho výpočet.

Praxi bude možno uznat také v příbuzných profesích, jako jsou například developer, zprostředkovatel pojištění (především majetkového) nebo zprostředkovatel hypotečního úvěru.

Norma má zamezit mimo jiné tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího. Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti.

Zákon počítá s pojištěním profesní odpovědnosti zprostředkovatele realitního obchodu na částku minimálně 1,75 milionu korun. Makléřům působících na základě smlouvy pod obchodní značkou realitní společnosti by stačilo poloviční pojištění. Pokud by se makléř nepojistil, riskoval by až milionovou pokutu.

Sněmovna v předloze upravila poskytování úschovy peněz. Realitní kanceláře ji budou moci poskytovat, ale výhradně na písemnou žádost klienta a na zvláštních účtech. Budou mít také právo nabízet úschovu peněz klientům bankami, zahraničními bankami, notáři, advokáty nebo v souvislosti s exekučním a jiným soudním řízením také exekutorem.

V Česku bylo podle údajů Českého statistického úřadu ke konci roku 2018 celkem 14.602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Na jednoho makléře tak připadá asi 720 obyvatel, což je nejméně v Evropě. V Německu, které je v tomto žebříčku evropských zemí na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.