Zavedení e-neschopenky se bude muset odložit
Praha 26. března (ČTK) - Projekt elektronické neschopenky není připraven, její zavedení se bude muset odložit. Na setkání s novináři to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO). O e-neschopence se mluví v souvislosti s možnosti opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci. Mohla by sloužit ke kontrole nemocných a jako pojistka proti možnému zneužívání.
Zavedení elektronické neschopenky zákon předpokládá od příštího roku. Nové vedení ministerstva podle Němcové “s překvapením” zjistilo, že projekt je skoro na začátku, ač se připravuje od poloviny roku 2016. “Všechny kroky jsou víceméně na papíře,” uvedla Němcová. Projekt v podobě, jak by měl fungovat, podle ní spuštěn nebude. “Chybí základní předpoklady, aby mohl být projekt dopracován,” dodala ministryně.
Česká správa sociálního zabezpečení je schopna podle spolupracovníků Němcové vytvořit portál k roku 2022, možná o rok dříve.
Lékaři by mohli podle již dříve schválené novely o nemocenském pojištění vystavovat potvrzení o pracovní neschopnosti jak elektronicky, tak i nadále v papírové podobě. Ministerstvo nyní chce připravit návrh změn této normy.
Na stole jsou nyní tři návrhy na zrušení karenční doby. ČSSD chce, aby zaměstnanci dostávali v prvních třech dnech nemoci 60 procent platu. Zaměstnavatelům, kteří by náhradu propláceli, by se snížily odvody o 0,2 procentního bodu. Němcová uvedla, že dopady na zaměstnavatele by činily kolem pěti miliard korun ročně, stát by přišel o tři miliardy korun.
Ministerstvo práce připravilo dvě možnosti. Dává přednost variantě, podle níž by nemocní dostali 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli 1. až 11. den stonání místo nynějšího 3. až 14. dne. Zaměstnavatelé by podle Němcové dali na náhradách za 1. až 3. den asi 1,5 miliardy korun ročně, ale miliardu by ušetřili, když by je propláceli jen do 11. dne. Výdaj pro stát by podle ní představoval 1,3 miliardy korun. S takovým řešením ale nesouhlasí ČSSD, s níž jedná hnutí ANO o vládní koalici, ani KSČM, jež by mohla případnou menšinový kabinet tolerovat.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



