Zveřejňování obsahu e-mailové korespondence ze soukromé e-mailové schránky

Takto může být spácháno několik trestných činů, např. neoprávněné nakládání s osobními údaji, porušení tajemství dopravovaných zpráv nebo porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, což podléhá pravomoci orgánů činných v trestním řízení.

Úřad zastává názor, že průlom do soukromí je umocňován, pokud jsou osobní údaje získané z prvotního nelegálního zdroje dále šířeny médii. Při posuzování každé jednotlivé informace by měla být zohledňována stejně míra veřejného zájmu a zásah do soukromí konkrétních osob. Tento postup může napomoci ke kultivaci a etice veřejné diskuse.

Otázkou obdobného narušení soukromí se Úřad v minulosti opakovaně zabýval. Ve svých správních rozhodnutích konstatoval, že důvěrnost komunikace považuje za důležitou dimenzi práva na soukromí a zásahy do tohoto práva je třeba podrobovat vždy přísné proporcionalitě. Zvažovat, zda nedošlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí dotčených osob, je třeba i v případech, kdy se jedná o veřejně činné osoby (např. i premiéra). Jejich právo na ochranu soukromí je logicky umenšeno veřejným zájmem na obecné informovanosti společnosti.

Úřad pro ochranu osobních údajů zastává názor, že by k výše uvedenému měla média přihlédnout při obdobných situacích v budoucnu, aby se předešlo jakýmkoli úvahám o tom, že plošným zveřejněním (šířením) ukradené e-mailové pošty jsou média patrně (ne)vědomými pomocníky hackerů.

JUDr. Ivana Janů

předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů