Jádrem lidské důstojnosti je svobodné rozhodování člověka o svém životě. Úmluva o lidských právech a biomedicíně v článku 2 stanoví, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Principy autonomie vůle a přednosti blaha lidské bytosti však čelí silnému vlivu „veřejných zájmů“. Jakou roli zaujímá lidská důstojnost při střetu mezi základními právy jednice a veřejným zájmem? Je lidská důstojnost pouze omezitelné základní právo, nebo jde hodnotu, která naopak omezení základních práv vytyčuje jasné hranice?