JUDr. Josef Žaloudek
senior advokát, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
5 článků
Jaké dopady má schválení liberačního daňového balíčku?
Rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků. Níže shrnujeme dopady do jednotlivých daní.
Jaké dopady má schválení Liberačního daňového balíčku?
Rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků. Níže shrnujeme dopady do jednotlivých daní.
Dokazování k odpovědnosti za daň z přidané hodnoty s ohledem na domněle podvodnou povahu transakcí s obchodními partnery
V rámci tohoto článku bude věnována pozornost rozsudku Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 30. 1. 2018 ve věci sp. zn. 5 Afs 60/2017. Jedná se o důležité rozhodnutí k určení, nakolik správce daně nese důkazní břemeno v případě uplatnění nároku na odpočet od daně z přidané hodnoty („DPH“) ohledně existence nebo neexistence povědomosti subjektu o domnělém podvodu.
Nadužívání zajišťovacích příkazů finančními a celními úřady
Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se ve světle intenzivní diskuze, která byla v posledních týdnech vedena zejména v médiích, pro české podnikatele jeví jako natolik významné, že jsme se rozhodli stručně shrnout základní informace na toto téma v tomto článku.
Nesrovnalost v původu majetku? Správce daně může jít až 10 let zpátky!
Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku („Zákon o prokazování původu majetku“). Nová právní úprava se promítla zejména do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který byl rozšířen o celou řadu ustanovení posilujících pravomoci správce daně a stanovujících povinnosti poplatníka při prokazování původu příjmů, resp. nárůstu jmění.
