Jaké dopady má schválení liberačního daňového balíčku?
Rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků. Níže shrnujeme dopady do jednotlivých daní.
Daň z příjmů právnických osob („DPPO“) a daň z příjmů fyzických osob („DPFO“)
-
Došlo k plošnému prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k DPPO a DPFO a úroku z prodlení nejdéle do 1. července 2020. Zákonná lhůta pro podání daňového přiznání se tedy fakticky prodlužuje do 1. července 2020 bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.
-
Přeplatky z přiznání k DPFO podaných do 1. 4. 2020 budou standardně vráceny do 30 dnů.
-
Došlo k omezení úředních hodin podatelen finančních úřadů na pondělí a středu 8–11h, přičemž některé finanční úřady mohou být i zcela zavřené. Doporučujeme sledovat webové stránky Finanční správy.
-
Vyúčtování DPFO ze závislé činnosti a související úhradu daně je nutné provést do 20. 3. 2020, neboť tento úkon nepodléhá žádné výjimce. Naopak případné sankce spojené s pozdním podáním Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně lze v některých případech a za stanovených podmínek prominout.
-
Oznámení o osvobozených příjmech obdržených v roce 2019 je nutné podat do 1. 4. 2020.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
