Bezúplatná plnění společníkům po velké novele zákona o obchodních korporacích - část I.
S účinností k 1. 1. 2021 nabude účinnosti velká novela zákona o obchodních korporacích, která podstatným způsobem ovlivní celou řadu institutů. Dílčích změn dozná též regulace transakcí mezi obchodní korporací a jejími společníky, když ZOK přináší zákaz obchodní korporace poskytovat společníkům bezúplatná plnění.
Zákon o obchodních korporacích [2] s účinností k 1. 1. 2014 odstranil z tuzemského obchodního práva z podstatné části regulaci obsaženou dosud v § 196a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále „obch. zák.“), upravující transakce s konflikty zájmů v kapitálových společnostech. Pohrobka § 196a obch. zák. lze nalézt v § 255 z. o. k. (pro akciovou společnost), jehož aplikační dosah je nicméně značně omezený, a to proto, že se jím do českého právního řádu transponuje požadavek čl. 52 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 o některých aspektech práva obchodních společností (dříve čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření). Ve zbytku byla regulace konfliktů zájmů po 1. lednu 2014 postavena na notifikační povinnosti vyplývající z § 54 a násl. z. o. k. Do tohoto aranžmá dílčím způsobem zasáhla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zák. č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „novela z. o. k.“), která nabude účinnosti dne 1. ledna 2021. Ta v § 40 odst. 5 z. o. k. zavádí novou regulaci zakazující obchodním korporacím poskytovat bezúplatné plnění svým společníkům (členům) a osobám jim blízkým.
Limity při poskytování bezúplatných plnění společníkům
V souladu s § 40 odst. 5 z. o. k. ve znění novely z. o. k. obchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. To neplatí, jedná-li se o:
- obvyklé příležitostné dary,
- věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel,
- plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo
- výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona.
Další články
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
