Další omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů
Zaznamenali jste, že bylo zavedeno další omezení pro daňovou uznatelnost výpůjčních výdajů? Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 80/2019 Sb., na základě kterého byla mimo jiné novelizována některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Novela zavedla nový § 23e, který se zaměřuje na omezení daňové uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních nákladů. Toto ustanovení implementuje do zákona pravidla směrnice ATAD pro omezení uznatelnosti nadměrných výdajů v základu daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období.
Nadměrnými výpůjčními výdaji se nerozumí pouze úroky, ale také jiné finanční výdaje a poplatky, které s výpůjčkami souvisejí, kurzové rozdíly vztahující se k výpůjčním výdajům, úrok obsažený v úplatě za přenechání majetku k úplatnému užití apod. Oproti testu nízké kapitalizace jsou do těchto výdajů také zahrnuty úroky, které jsou součástí ocenění majetku. Je přitom nerozhodné, zda nadměrné výpůjční náklady hradím spojené osobě či nezávislému subjektu (např. bance).
Limit pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je stanoven jednou z vyšších částek:
- 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (tzv. daňové EBITDA), nebo
- 80.000.000 Kč.
Z výše uvedeného plyne, že 80.000.000 Kč je vždy limitem pro daňovou uznatelnost, ledaže 30 % EBITDA je vyšší než částka 80.000.000 Kč. Pokud mám tzv. nadměrné výpůjční náklady nižší než 80 mil. Kč, potom se mě toto omezení netýká.
O částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je nutno zvýšit základ daně.
Pro úplnost je nutné uvést, že nadměrné výpůjční výdaje se snižují o případné zdanitelné výpůjční příjmy.
V případě, že bude výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů, umožňuje zákon o tuto částku snížit základ daně v dalších zdaňovacích období, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů.
Daňové subjekty budou tedy muset nově testovat dvě hranice pro daňovou uznatelnost úroků a s tím souvisejících nákladů. Nejdříve musí provést test kapitalizace u úvěrů a půjček mezi spojenými osobami a poté stanovit tzv. nadměrné výpůjční náklady a porovnat je s výše uvedenými limity.
zdroj: bnt journal
https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2019/info-k-novele-zakona-o-dani-z-prijmu-9674
Další články
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?
Hon může skončit i u soudu. Na jaké situace by se měli myslivci připravit?
Myslivost hraje klíčovou roli v péči o zvěř a udržování rovnováhy v přírodě, pro mnohé je tak nejen zálibou, ale i posláním. Ne vždy však vše probíhá podle plánu. Kromě úlovku tak může z honu vzejít také zranění či spor o loveckého psa.
Jak (ne)psat závěť: Nejčastější chyby, které mohou zneplatnit vaši poslední vůli
Otázka závěti se často otevře ve chvíli, kdy rodina začne řešit dlouhodobou péči o blízkého nebo se jeho zdravotní stav postupně mění. Může to být vhodná příležitost, aby člověk v klidu zvážil, zda jeho dosavadní pořízení pro případ smrti stále odpovídá jeho přání. O obsahu závěti však vždy rozhoduje pouze zůstavitel; úkolem blízkých může být organizační podpora, nikoli nahrazování jeho vůle.
Digitální zaměstnanec po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita?
Zaměstnanec může odejít z firmy během jediného dne, jeho pracovní způsob v ní však může zůstat na neurčito. Umělá inteligence dokáže převzít jeho slovník, rozhodovací postupy, hlas i způsob jednání s klienty. Z těchto prvků pak vznikne nástroj, který pracuje dál bez něj.
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
