Další omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů
Zaznamenali jste, že bylo zavedeno další omezení pro daňovou uznatelnost výpůjčních výdajů? Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 80/2019 Sb., na základě kterého byla mimo jiné novelizována některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Novela zavedla nový § 23e, který se zaměřuje na omezení daňové uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních nákladů. Toto ustanovení implementuje do zákona pravidla směrnice ATAD pro omezení uznatelnosti nadměrných výdajů v základu daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období.
Nadměrnými výpůjčními výdaji se nerozumí pouze úroky, ale také jiné finanční výdaje a poplatky, které s výpůjčkami souvisejí, kurzové rozdíly vztahující se k výpůjčním výdajům, úrok obsažený v úplatě za přenechání majetku k úplatnému užití apod. Oproti testu nízké kapitalizace jsou do těchto výdajů také zahrnuty úroky, které jsou součástí ocenění majetku. Je přitom nerozhodné, zda nadměrné výpůjční náklady hradím spojené osobě či nezávislému subjektu (např. bance).
Limit pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je stanoven jednou z vyšších částek:
- 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (tzv. daňové EBITDA), nebo
- 80.000.000 Kč.
Z výše uvedeného plyne, že 80.000.000 Kč je vždy limitem pro daňovou uznatelnost, ledaže 30 % EBITDA je vyšší než částka 80.000.000 Kč. Pokud mám tzv. nadměrné výpůjční náklady nižší než 80 mil. Kč, potom se mě toto omezení netýká.
O částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je nutno zvýšit základ daně.
Pro úplnost je nutné uvést, že nadměrné výpůjční výdaje se snižují o případné zdanitelné výpůjční příjmy.
V případě, že bude výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů, umožňuje zákon o tuto částku snížit základ daně v dalších zdaňovacích období, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů.
Daňové subjekty budou tedy muset nově testovat dvě hranice pro daňovou uznatelnost úroků a s tím souvisejících nákladů. Nejdříve musí provést test kapitalizace u úvěrů a půjček mezi spojenými osobami a poté stanovit tzv. nadměrné výpůjční náklady a porovnat je s výše uvedenými limity.
zdroj: bnt journal
https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2019/info-k-novele-zakona-o-dani-z-prijmu-9674
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?
