Další omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů
Zaznamenali jste, že bylo zavedeno další omezení pro daňovou uznatelnost výpůjčních výdajů? Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 80/2019 Sb., na základě kterého byla mimo jiné novelizována některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Novela zavedla nový § 23e, který se zaměřuje na omezení daňové uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních nákladů. Toto ustanovení implementuje do zákona pravidla směrnice ATAD pro omezení uznatelnosti nadměrných výdajů v základu daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období.
Nadměrnými výpůjčními výdaji se nerozumí pouze úroky, ale také jiné finanční výdaje a poplatky, které s výpůjčkami souvisejí, kurzové rozdíly vztahující se k výpůjčním výdajům, úrok obsažený v úplatě za přenechání majetku k úplatnému užití apod. Oproti testu nízké kapitalizace jsou do těchto výdajů také zahrnuty úroky, které jsou součástí ocenění majetku. Je přitom nerozhodné, zda nadměrné výpůjční náklady hradím spojené osobě či nezávislému subjektu (např. bance).
Limit pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je stanoven jednou z vyšších částek:
- 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (tzv. daňové EBITDA), nebo
- 80.000.000 Kč.
Z výše uvedeného plyne, že 80.000.000 Kč je vždy limitem pro daňovou uznatelnost, ledaže 30 % EBITDA je vyšší než částka 80.000.000 Kč. Pokud mám tzv. nadměrné výpůjční náklady nižší než 80 mil. Kč, potom se mě toto omezení netýká.
O částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů je nutno zvýšit základ daně.
Pro úplnost je nutné uvést, že nadměrné výpůjční výdaje se snižují o případné zdanitelné výpůjční příjmy.
V případě, že bude výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů, umožňuje zákon o tuto částku snížit základ daně v dalších zdaňovacích období, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů.
Daňové subjekty budou tedy muset nově testovat dvě hranice pro daňovou uznatelnost úroků a s tím souvisejících nákladů. Nejdříve musí provést test kapitalizace u úvěrů a půjček mezi spojenými osobami a poté stanovit tzv. nadměrné výpůjční náklady a porovnat je s výše uvedenými limity.
zdroj: bnt journal
https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2019/info-k-novele-zakona-o-dani-z-prijmu-9674
Další články
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
