Jak účtovat skonto u zahraničních faktur
Čím dál více se v praxi setkáváme se slevou za včasnou úhradu – tzv. skontem. Na tuto slevu má odběratel nárok v souladu se sjednanými obchodními podmínkami zpravidla v případě úhrady faktury do stanoveného data splatnosti a je nutné o ni dodatečně snížit základ daně i daň z přidané hodnoty.
Z pohledu DPH představuje platební skonto opravu základu a výše daně dle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o dani z přidané hodnoty. Tato oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které je uskutečněno dnem úhrady dané faktury. Dodavatel by tedy měl vystavit daňový opravný doklad ve výši skonta. Nejčastěji to bývá 2-5% z celkové ceny. U zahraničních faktur se musí použít stejný kurz pro přepočet měny, jaký byl použit u původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o snížení pořizovací ceny z původního dokladu, je nutné tento opravný daňový doklad zaúčtovat s mínusem na stejné strany účtů, na které byl zaúčtován původní doklad. O navazujícím snížení DPH na výstupu i na vstupu tzv. reverse charge bude český plátce rovněž účtovat mínusem vypočteného snížení DPH a s použitím kurzu původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o samostatné zdanitelné plnění, není povinnost podávat dodatečné přiznání k DPH. Opravný daňový doklad, včetně snížení DPH se zaúčtuje dnem úhrady a spadá tedy do dalšího zdaňovacího období.
Zdroj: bnt journal
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
