Jak účtovat skonto u zahraničních faktur
Čím dál více se v praxi setkáváme se slevou za včasnou úhradu – tzv. skontem. Na tuto slevu má odběratel nárok v souladu se sjednanými obchodními podmínkami zpravidla v případě úhrady faktury do stanoveného data splatnosti a je nutné o ni dodatečně snížit základ daně i daň z přidané hodnoty.
Z pohledu DPH představuje platební skonto opravu základu a výše daně dle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o dani z přidané hodnoty. Tato oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které je uskutečněno dnem úhrady dané faktury. Dodavatel by tedy měl vystavit daňový opravný doklad ve výši skonta. Nejčastěji to bývá 2-5% z celkové ceny. U zahraničních faktur se musí použít stejný kurz pro přepočet měny, jaký byl použit u původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o snížení pořizovací ceny z původního dokladu, je nutné tento opravný daňový doklad zaúčtovat s mínusem na stejné strany účtů, na které byl zaúčtován původní doklad. O navazujícím snížení DPH na výstupu i na vstupu tzv. reverse charge bude český plátce rovněž účtovat mínusem vypočteného snížení DPH a s použitím kurzu původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o samostatné zdanitelné plnění, není povinnost podávat dodatečné přiznání k DPH. Opravný daňový doklad, včetně snížení DPH se zaúčtuje dnem úhrady a spadá tedy do dalšího zdaňovacího období.
Zdroj: bnt journal
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
