Jak účtovat skonto u zahraničních faktur
Čím dál více se v praxi setkáváme se slevou za včasnou úhradu – tzv. skontem. Na tuto slevu má odběratel nárok v souladu se sjednanými obchodními podmínkami zpravidla v případě úhrady faktury do stanoveného data splatnosti a je nutné o ni dodatečně snížit základ daně i daň z přidané hodnoty.
Z pohledu DPH představuje platební skonto opravu základu a výše daně dle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o dani z přidané hodnoty. Tato oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které je uskutečněno dnem úhrady dané faktury. Dodavatel by tedy měl vystavit daňový opravný doklad ve výši skonta. Nejčastěji to bývá 2-5% z celkové ceny. U zahraničních faktur se musí použít stejný kurz pro přepočet měny, jaký byl použit u původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o snížení pořizovací ceny z původního dokladu, je nutné tento opravný daňový doklad zaúčtovat s mínusem na stejné strany účtů, na které byl zaúčtován původní doklad. O navazujícím snížení DPH na výstupu i na vstupu tzv. reverse charge bude český plátce rovněž účtovat mínusem vypočteného snížení DPH a s použitím kurzu původního dokladu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o samostatné zdanitelné plnění, není povinnost podávat dodatečné přiznání k DPH. Opravný daňový doklad, včetně snížení DPH se zaúčtuje dnem úhrady a spadá tedy do dalšího zdaňovacího období.
Zdroj: bnt journal
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
