Konec podání přiznání k DPH datovou schránkou?
Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (pozn. red.: vláda návrh projednala 3. června 2015, schválila jej se změnou). Jednou ze zavedených změn je zrušení možnosti zasílat veškerá podání k DPH datovou schránkou. Datová schránka je zřízena Ministerstvem vnitra všem právnickým osobám a tyto mají ze zákona možnost provádět úkony vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky. Podání k DPH by bylo tudíž po účinnosti zmíněné novely výjimkou.
Proti této novele, respektive proti ukončení možnosti zasílat přiznání k DPH datovou schránkou, se vyhradila Hospodářská komora i Komora daňových poradců a nesouhlasí s ní např. ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. Proti návrhu novely se staví dokonce i Ministerstvo vnitra, které je zřizovatelem datových schránek. V důvodové zprávě Ministerstvo financí svůj návrh odůvodňuje malým objemem propustných dat o velikosti 10 MB, nižší ochranou zasílaných dat a snížením administrativní zátěže na straně daňových subjektů a správce daně.
Nízkou kapacitu datových schránek, však zpochybnilo Ministerstvo vnitra a Česká pošta, jakožto správce služby. Velikost datové schránky je totiž jen otázkou nastavení limitu, a ten může být až 50 MB. Rovněž ostatní argumenty uvedené v důvodové zprávě jako jsou ochrana a snížení administrativní zátěže na straně daňových subjektů, jsou dle odborníků diskutabilní.
Bude-li novela přijata, bude od 1. ledna 2016 přiznání k DPH možno zasílat pouze skrze daňový portál Finanční správy. Ten je schopen rozpoznat tzv. nepropustné chyby a zabránit tak podání, a tudíž chybné podání nebude dle názoru Ministerstva financí následně předmětem výzvy správce daně. Pro osoby povinné k DPH to pak znamená, že bude nutné si pořídit elektronický podpis, kterým je potřeba opatřit podání činěná přes portál Finanční správy.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
