Neohlášená návštěva správce daně v místě bydliště zaměstnance, jednatele nebo podnikatele?
Home office, místní šetření a „oprávněné“ požadavky správce daně.
Mnohé již bylo napsáno v souvislostí s novelizací daňového řádu od 1. 1. 2021, zejména změna ve způsobu zahájení daňové kontroly formou doručení Oznámení o zahájení daňové kontroly do datové schránky. Zahájení daňové kontroly je však až několikátým krokem v řadě, který správce daně obvykle činí v souvislosti s výkonem tzv. vyhledávací činnosti. Jelikož vyhledávací činnost obvykle probíhá bez součinnosti daňového subjektu, mnohdy se až nahlédnutím do spisu při návštěvě na finančním úřadu poplatník dozví, co vše správce daně zajímalo a rozhodl se blíže prošetřit.
Pokud správce daně dospěje k názoru, že pro správné stanovení daňové povinnosti potřebuje získat více informací, může přistoupit k provedení místního šetření. Místní šetření by však nemělo sloužit ke komplexnímu zjišťování či prověřování daňových subjektů, toho lze dosáhnout jen institutem daňové kontroly. V době „covidové“ jsme se zamýšleli nad pravomocí správce daně i v souvislosti s masivním rozšířením práce zaměstnanců z domova, uzavřením provozoven drobných živnostníků, on-line výukou dětí a přesunem těžiště pracovního života do domácností velké části české populace.
Pravidla pro provádění místního šetření stanovuje daňový řád. Málokdo však ví, že je možné se setkat se situací, kdy správce daně neohlášeně zaklepe na dveře u zaměstnance/podnikatele doma. A protože „kdo je připraven, není překvapen“, je vhodné v této souvislosti poučit své zaměstnance, případně nastavit interní procesy (směrnice) tak, aby byla společnost o takové skutečnosti neprodleně informována a zaměstnanec podával pouze informace nezbytně nutné a týkající se ohledávané věci.
S jakými požadavky a také oprávněními správce daně se můžete setkat během místního šetření?
- Správce daně volí pro místní šetření nejvhodnější místo, kde důvodně očekává, že se tam nachází relevantní důkazní prostředky
- Správce daně nepotřebuje příkaz k domovní prohlídce, ani jiný podobný dokument, který by ho opravňoval k návštěvě místa šetření
- Při místním šetření není nutná přítomnost Policie ČR
- Informace o důvodu přítomnosti správce daně je uvedena v protokolu o místním šetření, avšak měla by být osobě sdělena správcem daně také v rámci poučení
- Správce daně má právo přístupu na pozemky, do provozních budov a místností, i dopravních prostředků, do obydlí, pokud jej podnikatel používá pro podnikání, ale také do počítačů a informačního systému (software)
- Zaměstnanec/podnikatel i další přítomné osoby jsou povinny poskytovat správci daně potřebnou součinnost, zapůjčit vyžádané dokumenty i další věci nezbytné pro provedení místního šetření – např. umožnit odebrat vzorky
- Správce daně si může průběh místního šetření nahrávat (pořizovat zvukový i audiovizuální záznam), daňový subjekt má právo pořizovat zvukový záznam.
Požadavky správce daně nad zákonný rámec místního šetření
A jak na takové požadavky správce daně vhodně reagovat? Oprávnění správce daně nejsou bezbřehá. Můžeme se tedy setkat s požadavky vznesenými nad zákonný rámec místního šetření. Jedním z nich může být provádění výslechu přítomného zaměstnance formou nevhodně kladených otázek, namísto podávání vysvětlení k ohledávané věci/skutečnosti.
Je také potřeba, aby zaměstnanci byli vhodně poučeni a požadovali od správce daně ověření jeho úřední totožnosti (služební průkaz), požadovali účast zodpovědné osoby nadřízeného (např. interně určené osoby s hlubší znalostí problematiky daňové kontroly), ale i kopii protokolu z místního šetření či požádali správce daně o umožnění nahrávání průběhu probíhajícího šetření.
Jak zaměstnanci, tak i podnikatelé využívající své obydlí pro výkon podnikatelské činnosti by si měli být vědomi svých základních práv i povinností v souvislosti s komunikací se správcem daně při místním šetření.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



