Novinky DPH v oblasti e-commerce
V rámci probíhajícího legislativního procesu by měla v nejbližších dnech vstoupit v účinnost novela zákona o DPH v oblasti e-commerce, která implementuje do české legislativy daňový balíček Rady Evropské unie.
Tato novela s sebou nese významné změny v oblasti dovozu, přeshraničních obchodů v rámci Evropské unie a rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa.
Dovoz zboží nízké hodnoty
S účinností této novely dojde ke zrušení osvobození od DPH pro dovozy zboží s hodnotou do 22 EUR. K tomu, aby touto změnou nedošlo k výraznému nárůstu administrativní náročnosti, se zároveň zavádí nový zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, kde za příjemce zboží provádí vyměření DPH např. pošta nebo dopravce.
Dále je možné využít pro vyměření DPH i rozšířený zvláštní režim jednoho správního místa. Tato změna bude mít přímý dopad na dovozy zboží drobné hodnoty zejména z e-shopů v USA a v Číně, které jsou v tuzemsku velmi populární.
Prodej zboží na dálku dříve nazývaný zasílání zboží
Nově dochází ke zrušení limitů pro zasílání zboží v jednotlivých členských státech. Automaticky je za místo plnění při dodání zboží na dálku považován stát příjemce zboží.
Zavádí se ale výjimka od tohoto pravidla, kdy je možné za místo plnění považovat stát poskytovatele. Pro možnost využití této výjimky poskytovatel musí být usazen pouze v jednom členském státě a nesmí překročit v rámci celé Evropské unie roční limit 10 000 EUR z titulu prodeje zboží na dálku a poskytování telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby pro konečného zákazníka.
Elektronické platformy jako domnělý dodavatel zboží
U elektronických platforem, které tzv. usnadňují prodej zboží, se nově aplikuje právní fikce, kdy se za dodavatele zboží konečnému zákazníkovi považuje elektronická platforma. Dochází tedy k rozdělení plnění na dvě:
- Dodání zboží dodavatelem elektronické platformě,
- Dodání zboží elektronickou platformou konečnému zákazníkovi.
Přeprava je přiřazena dodání od elektronické platformy konečnému zákazníkovi. Dodání zboží od dodavatele elektronické platformě se tedy považuje za dodání zboží bez přepravy.
Tato pravidla se vztahují pouze na prodej dovezeného zboží na dálku do výše 150 EUR, tj. dodání zboží konečnému zákazníkovi ze země mimo Evropskou unii a dále na prodej zboží na dálku od dodavatele neusazeného v Evropské unii, kdy se zboží v Evropské unii v momentě prodeje již fyzicky nachází.
Režim jednoho správního místa
K další významné změně dochází rozšířením zvláštního režimu jednoho správního místa i na další typy transakcí. Dosud byl režim jednoho správního místa aplikován u dodávek telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro konečného zákazníka.
Transakcemi nově zahrnutými do tohoto režimu jsou dovozy zboží nízké hodnoty představující prodej dovezeného zboží na dálku do hodnoty 150 EUR a prodej zboží na dálku. V rámci zjednodušení mohou daný režim aplikovat na tyto transakce i elektronické platformy jednající jako domnělý dodavatel zboží.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



