Novinky DPH v oblasti e-commerce
V rámci probíhajícího legislativního procesu by měla v nejbližších dnech vstoupit v účinnost novela zákona o DPH v oblasti e-commerce, která implementuje do české legislativy daňový balíček Rady Evropské unie.
Tato novela s sebou nese významné změny v oblasti dovozu, přeshraničních obchodů v rámci Evropské unie a rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa.
Dovoz zboží nízké hodnoty
S účinností této novely dojde ke zrušení osvobození od DPH pro dovozy zboží s hodnotou do 22 EUR. K tomu, aby touto změnou nedošlo k výraznému nárůstu administrativní náročnosti, se zároveň zavádí nový zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, kde za příjemce zboží provádí vyměření DPH např. pošta nebo dopravce.
Dále je možné využít pro vyměření DPH i rozšířený zvláštní režim jednoho správního místa. Tato změna bude mít přímý dopad na dovozy zboží drobné hodnoty zejména z e-shopů v USA a v Číně, které jsou v tuzemsku velmi populární.
Prodej zboží na dálku dříve nazývaný zasílání zboží
Nově dochází ke zrušení limitů pro zasílání zboží v jednotlivých členských státech. Automaticky je za místo plnění při dodání zboží na dálku považován stát příjemce zboží.
Zavádí se ale výjimka od tohoto pravidla, kdy je možné za místo plnění považovat stát poskytovatele. Pro možnost využití této výjimky poskytovatel musí být usazen pouze v jednom členském státě a nesmí překročit v rámci celé Evropské unie roční limit 10 000 EUR z titulu prodeje zboží na dálku a poskytování telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby pro konečného zákazníka.
Elektronické platformy jako domnělý dodavatel zboží
U elektronických platforem, které tzv. usnadňují prodej zboží, se nově aplikuje právní fikce, kdy se za dodavatele zboží konečnému zákazníkovi považuje elektronická platforma. Dochází tedy k rozdělení plnění na dvě:
- Dodání zboží dodavatelem elektronické platformě,
- Dodání zboží elektronickou platformou konečnému zákazníkovi.
Přeprava je přiřazena dodání od elektronické platformy konečnému zákazníkovi. Dodání zboží od dodavatele elektronické platformě se tedy považuje za dodání zboží bez přepravy.
Tato pravidla se vztahují pouze na prodej dovezeného zboží na dálku do výše 150 EUR, tj. dodání zboží konečnému zákazníkovi ze země mimo Evropskou unii a dále na prodej zboží na dálku od dodavatele neusazeného v Evropské unii, kdy se zboží v Evropské unii v momentě prodeje již fyzicky nachází.
Režim jednoho správního místa
K další významné změně dochází rozšířením zvláštního režimu jednoho správního místa i na další typy transakcí. Dosud byl režim jednoho správního místa aplikován u dodávek telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro konečného zákazníka.
Transakcemi nově zahrnutými do tohoto režimu jsou dovozy zboží nízké hodnoty představující prodej dovezeného zboží na dálku do hodnoty 150 EUR a prodej zboží na dálku. V rámci zjednodušení mohou daný režim aplikovat na tyto transakce i elektronické platformy jednající jako domnělý dodavatel zboží.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




