První kroky v boji proti dvojí kvalitě potravinářských výrobků v EU
Evropská unie se začíná aktivně angažovat v problematice dvojí kvality potravinářských výrobků v různých členských státech. Komise přijala pokyny, které mají v tomto ohledu usnadnit výklad a aplikaci potravinářského práva a práva na ochranu spotřebitele.
Problematika dvojí kvality potravinářských výrobků v EU se stala v poslední době médii sledovaným tématem, které se dotýká značné části spotřebitelů v EU. Výrobky dvojí kvality se rozumí výrobky, které jsou uváděny na jednotný trh Evropské unie pod stejným označením a ve stejném balení v různých státech EU, avšak mají různé složení.
Dne 26. září 2017 Komise vydala soubor pokynů k uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků. Účelem pokynů je na jedné straně napomoci vnitrostátním orgánům rozhodnout, zda společnost, která v různých členských státech prodává výrobky dvojí kvality, porušuje právní předpisy EU. Na straně druhé pokyny přináší jasný a praktický výklad pravidel, z kterého mohou vycházet jak samotní spotřebitelé, tak společnosti při tvorbě marketingových strategií svých výrobků. Pokyny zároveň obsahují návod, na základě kterého může každý posoudit, zda obchodní praktika výrobce potravinářských výrobků je nekalá či nikoliv.
Pokyny ze své podstaty nerozšiřují rozsah již existujících práv a povinností ve sféře bezpečnosti potravinářských výrobků, požadavků na jejich označování, ochrany spotřebitele či jiných relevantních právních oblastí.
Komise vyvíjí v oblasti dvojí kvality potravinářských výrobků činnost na několika frontách. Zahájila dialog s výrobci potravinářských výrobků a jejich sdruženími, kteří se zavázali vypracovat během podzimu kodex chování. Pracuje také na metodice, která má vést ke zdokonalení srovnávacích testů potravinářských výrobků, které jsou uváděny na trh v různých členských státech. Zároveň financuje studie za účelem shromažďování důkazů o dvojí kvalitě potravinářských výrobků a činnost zaměřenou na prosazování existujících pravidel.
Jak patrno, přijímaná opatření naznačují, že problematice dvojí kvality potravin bude věnována čím dál větší pozornost. Lze uzavřít, že Evropská unie stojí na počátku další možné regulace.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jiri.kura@bnt.eu
Další články
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
