Soumrak Airbnb aneb užívání bytu v rozporu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí
Magistrát hlavního města Prahy jako odvolací orgán potvrdil prvostupňové rozhodnutí, kterým stavební úřad udělil pokutu za provozování Airbnb v bytové jednotce.
Stavební úřad městské části Praha 1 udělil v březnu 2021 vlastníkovi bytové jednotky pokutu za to, že v bytě poskytoval ubytovací služby prostřednictvím Airbnb. Rozhodnutí stavebního úřadu následně pravomocně potvrdil i Magistrát hlavního města Prahy jako odvolací správní orgán.
Úřady spatřovaly v přenechávání bytu (zkolaudovaném jako byt) do užívání třetím osobám prostřednictvím Airbnb rozpor s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí. Vlastník bytu se bránil a argumentoval tím, že takový způsob užívání bytu nevybočuje z mezí daných stavebněprávními hledisky, jestliže je byt užíván k přebývání osob, přičemž považoval za nepodstatné, zda je byt pronajímán krátkodobě či dlouhodobě. Vlastník dále uváděl, že v bytě nebyly provedeny žádné stavební úpravy zakládající změnu v účelu užívání.
Podle názoru magistrátu však stavební úpravy nejsou podmínkou pro změnu účelu užívání a naopak souhlasu stavebního úřadu podléhá jakákoliv změna v účelu užívání stavby, a tedy i využívání bytu pro účely ubytování. Magistrát svou argumentaci opřel mj. o prováděcí vyhlášky a nařízení upravující pojem bytu, které byt shodně definují jako soubor místností (či jednu místnost), který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Tato určenost k bydlení pak podle magistrátu tvoří rozdíl mezi bydlením a ubytováním.
Magistrát se dále ztotožnil s názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1589/2012, podle kterého je při posuzování otázky, zda dochází či nedochází ke změně v užívání stavby, třeba vycházet z požadavků zvláštních předpisů chránících veřejné zájmy. Mezi takové předpisy lze zařadit například požární předpisy, které stanovují výrazně odlišné požadavky na požární ochranu u bytových domů a ubytovacích zařízení. Aby mohla být příslušná požární ochrana vymáhána, musí mít dle magistrátu správní orgány aktuální informace, k jakému účelu jsou jednotlivé byty užívány.
Je tedy otázkou, zda budou úřady nadále postupovat v souladu s touto tendencí a proaktivně soulad skutečného užívání bytů s příslušným povolením zkoumat. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by to představovat značné komplikace pro celou řadu provozovatelů Airbnb a jiných služeb.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 29.07.2021 (sp. zn. začerněna…), https://sites.google.com/site/snesitelnebydleni/
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
