Výše odškodnění po dopravní nehodě či jiném mimopracovním úrazu v roce 2026 výrazně vzroste
Odškodnění za zranění při dopravních nehodách a mimopracovních úrazech bude v roce 2026 vyšší než v předchozích letech. Český statistický úřad zveřejnil hodnotu průměrné hrubé měsíční mzdy, od které se výše bolestného, případně náhrady za ztížení společenského uplatnění při trvalých následcích odvíjí.
Zatímco v roce 2024 činila průměrná hrubá měsíční mzda 46 165 Kč a hodnota tzv. bolestného bodu pro rok 2025 tak představovala 461,65 Kč, v roce 2025 dosáhla průměrná hrubá mzda 49 215 Kč a aktuální hodnota bolestného bodu vzrostla na 492,15 Kč.
Bolestné představuje peněžitou náhradu za bolest utrpěnou při úraze a omezení běžného života v průběhu léčby. Podle metodiky Nejvyššího soudu se jeho výše vypočítává tak, že se aktuální hodnota bolestného bodu vynásobí počtem bodů, které jsou určitému druhu zranění a následného zdravotnického zásahu přiřazeny.
„Hodnota bolestného bodu odpovídá 1 % průměrné hrubé měsíční mzdy v roce, který vzniku újmy předcházel. Vyšší hrubá mzda tak znamená i vyšší kompenzaci,“ uvádí Boris Achmedov, vedoucí advokát kanceláře KLB Legal, která se na odškodnění újmy na zdraví specializuje. „Pokud například v roce 2025 obdržel účastník dopravní nehody za zlomeninu nohy bez dislokace bolestné ve výši 55 398 Kč, v roce 2026 už bude mít při srovnatelném úrazu nárok na 59 058 Kč.“
Odškodnění po dopravní nehodě se zpravidla hradí z povinného ručení osoby, která nehodu zavinila. Teoreticky je možné požadovat náhradu škody přímo po viníkovi, rychlejší a efektivnější je ovšem uplatnit nárok prostřednictvím pojišťovny. V případě, že viník povinné ručení sjednané neměl nebo pokud z místa nehody ujel, je možné se obrátit na Českou kancelář pojistitelů, která v zákonem stanovených případech odškodnění poskytne a následně ho bude vymáhat po viníkovi.
„Pojišťovny určují výši náhrady obvykle na základě formuláře vyplněného ošetřujícím lékařem,“ dodává Boris Achmedov. „Často se ovšem setkáváme s tím, že formulářové hodnocení nepostihuje skutečný rozsah újmy, zvlášť operace a následné dlouhotrvající léčby. Doporučujeme proto, aby posudek vypracoval zkušený a specializovaný znalec, což může mít na spravedlivé odškodnění zásadní vliv.“
Pokud zůstanou poškozenému po dopravní nehodě či jiném mimopracovním úrazu trvalé zdravotní následky, vzniká mu nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Na rozdíl od bolestného se neuplatňuje bezprostředně po nehodě, ale teprve po ustálení zdravotního stavu, zpravidla po roce. Výše náhrady se určuje na základě znaleckého posudku individuálně, judikatura Nejvyššího soudu nicméně stanoví, že v případě nejzávažnějších následků by měla dosáhnout zhruba 400násobku průměrné hrubé měsíční mzdy.
„Nejde o automatický nárok, ale o orientační maximum pro případ, kdy je člověk v důsledku nehody prakticky vyřazen z běžného života,“ vysvětluje Boris Achmedov. „I v tomto případě však maximální hranice v důsledku vyšších mezd vzrostla a v roce 2026 činí 19 686 000 Kč.“
Odškodnění po dopravní nehodě se nevypořádává jednorázově, nýbrž po etapách. Bezprostředně se řeší škoda na vozidle, zatímco bolestné a náklady na léčení se uplatňují v průběhu léčby. Až po skončení pracovní neschopnosti se potom vypočítává ušlý výdělek a po stabilizaci zdravotního stavu poškozeného se odškodňují případné trvalé zdravotní následky. Pro úspěšné uplatnění nároků je nutná veškerá dokumentace, především záznam o dopravní nehodě či policejní protokol, kompletní zdravotnické materiály, účtenky a faktury za léky, rehabilitace a cestovné nebo doklady o příjmech pro výpočet ušlého výdělku.
Odškodnění se nemusí vztahovat pouze na bolestné a případné trvalé následky nehody, ale poškozenému může vzniknout i nárok na náhradu nákladů léčení (léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky), náhradu ušlého výdělku (ztráta příjmů během pracovní neschopnosti), náhradu nákladů péče (pomoc jiné osoby), na cestovné (doprava k lékaři) a na majetkovou náhradu za věci, které byly při nehodě znehodnoceny.
„Mezi nejčastější chyby, se kterými se v praxi setkáváme, patří přijetí první nabídky pojišťovny bez porady s odborníkem, podhodnocené bolestné či nízké odškodnění trvalých následků, neuplatnění náhrady za péči a cestovné, případně předčasné uzavření dohody o vypořádání pojistného plnění,“ uzavírá Boris Achmedov, vedoucí advokát kanceláře KLB Legal. „Je třeba si uvědomit, že podpisem konečného vypořádání se poškozený zpravidla vzdává možnosti uplatnit další nároky.“
_
_
Další články
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.




