EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Evropská komise dne 28. května 2026 zveřejnila informaci o uložení pokuty ve výši 200 milionů eur společnosti Temu poté, co dospěla k závěru, že společnost porušila nařízení Evropské unie o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) tím, že nedostatečně vyhodnocovala a omezovala rizika spojená s prodejem nelegálních a nebezpečných výrobků prostřednictvím své platformy.
Tato sankce patří mezi nejvýznamnější kroky vymáhání pravidel podle DSA a odráží rostoucí ochotu EU činit velké digitální platformy odpovědnými za bezpečnost spotřebitelů. Komise zjistila, že Temu nedokázalo řádně identifikovat, analyzovat a vyhodnocovat systémová rizika související s nelegálním zbožím nabízeným evropským spotřebitelům. Podle regulátorů důkazy shromážděné během vyšetřování ukázaly, že uživatelé v EU byli vystaveni vysokému riziku setkání s nezákonnými nebo nebezpečnými výrobky.
Vážné bezpečnostní nedostatky
Případ vychází z formálního vyšetřování zahájeného v říjnu 2024 poté, co se objevily pochybnosti o dodržování povinností, které DSA ukládá tzv. velmi velkým online platformám (Very Large Online Platforms). Vyšetřovatelé provedli řadu kontrol, včetně testovacích nákupů a nezávislého testování výrobků. Tyto kontroly podle Komise odhalily závažné bezpečnostní nedostatky u zboží prodávaného prostřednictvím platformy.
Mezi problematickými výrobky byly identifikovány například nabíječky, které nevyhověly základním bezpečnostním testům, a dětské hračky obsahující nebezpečné látky nebo malé oddělitelné části představující riziko udušení. Zjištění posílila obavy, že interní kontrolní mechanismy společnosti nejsou dostatečné k tomu, aby zabránily nabízení nebezpečných výrobků evropským zákazníkům.
Podle Komise vycházelo hodnocení rizik společnosti Temu z roku 2024 převážně z obecných informací o sektoru elektronického obchodování, nikoli z údajů specifických pro vlastní tržiště společnosti. Regulátoři proto dospěli k závěru, že firma významně podcenila pravděpodobnost, že se evropští spotřebitelé setkají s nelegálními výrobky.
Obavy přesahují jednotlivé výrobky
Rozhodnutí Komise upozorňuje také na širší problémy související s fungováním platformy a jejím obchodním modelem. Regulátoři tvrdí, že Temu nedostatečně posoudilo, jak mohou jeho doporučovací algoritmy a marketingové kampaně prostřednictvím influencerů zvyšovat viditelnost nelegálních nebo nebezpečných výrobků.
Propagace zboží pomocí algoritmických doporučení a kampaní na sociálních sítích mohla podle Komise zvýšit vystavení spotřebitelů problematickým nabídkám.
Pokuta ve výši 200 milionů eur se přitom týká pouze části širšího vyšetřování. Evropská komise nadále prověřuje další aspekty fungování společnosti Temu, včetně toho, zda některé prvky designu platformy nepodporují návykové chování uživatelů a zda společnost plní další požadavky DSA týkající se transparentnosti a správy platformy.
Temu závěry odmítá
Společnost Temu závěry Komise odmítla a pokutu označila za nepřiměřenou. Podle firmy rozhodnutí neodráží současný stav jejích systémů zajišťujících dodržování předpisů. Společnost uvedla, že od období, které bylo předmětem vyšetřování, zavedla řadu významných zlepšení, a zdůraznila svou ochotu pokračovat ve spolupráci s evropskými orgány.
Temu nyní zvažuje další právní kroky, včetně možnosti podat proti rozhodnutí žalobu. Současně musí do konce srpna předložit podrobný plán nápravných opatření, který vysvětlí, jak hodlá odstranit nedostatky identifikované Komisí. Pokud by regulátory nepřesvědčila, mohou následovat další sankce.
Test DSA
Rozhodnutí představuje důležitý milník při prosazování DSA, které je klíčovým nástrojem Evropské unie pro zvýšení odpovědnosti velkých online platforem. DSA ukládá společnostem povinnost vyhodnocovat a omezovat systémová rizika vyplývající z jejich služeb, zejména pokud jde o bezpečnost spotřebitelů a šíření nelegálního zboží.
Pro evropské regulátory je případ Temu důkazem, že DSA není zaměřeno pouze na řešení škodlivého online obsahu, ale také na rizika spojená s internetovými tržišti. Spotřebitelům pak rozhodnutí vysílá jasný signál, že platformy působící v Evropské unii musí aktivně bránit tomu, aby se na evropský trh dostávaly nebezpečné a nelegální výrobky.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



