Máte skutečného majitele? A mohla bych ho vidět?
V únoru 2021 vyšel ve Sbírce zákonů nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Přináší novou definici skutečného majitele a zavádí citelné sankce.
Po mediálně sledovaném legislativním procesu schválil parlament a prezident podepsal nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Nový zákon nabude účinnosti 1. června 2021 a zcela nahrazuje dosavadní úpravu evidence, která byla obsažena v zákoně o veřejných rejstřících, značně ji rozšiřuje a specifikuje a zavádí citelné sankce pro ty subjekty, které nebudou svého skutečného majitele v evidenci uvádět, případně uvádět správně.
Pro účely tohoto článku se zaměříme na pravidla, která platí pro obchodní korporace.
O genezi nového zákona jsme psali již v listopadu roku 2019, viz článek zde a zde.
Co od nového zákona očekávat?
Zákon o evidenci skutečných majitelů účinný od 1. června 2021 přináší novou definici skutečného majitele. Skutečný majitel je vymezen v materiálním slova smyslu, cílem nového zákona je reflektovat faktický stav, nikoli formálně naplnit definici. Skutečným majitelem je fyzická osoba (tzn. člověk, nikdy jiná korporace), která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.
Koncovým příjemcem se pak rozumí každá osoba (myšleno fyzická i právnická, skutečným majitelem ale může být pouze koncový příjemce – fyzická osoba), která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 % a tento podíl na prospěchu dále nepředává. Při zjišťování koncového příjemce nestačí zkoumat pouze bezprostřední společníky či akcionáře společnosti, ale jsou-li tito právnické osoby, je třeba pátrat i po osobách, které mají podíl na prospěchu těchto společníků a tyto posčítat, zda nedávají dohromady více jak 25 % podílu na prospěch.
Za osobu s koncovým vlivem je považována každá fyzická osoba, která je ovládající osobou ve smyslu zákona o obchodních korporacích, tzn. takovou osobou, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v obchodní korporaci. V případě společnosti, která spadá do koncernu, to tedy vždy bude řídící osoba. Zpravidla sem také spadne většinový společník. Vodítkem pro určení osoby s koncovým vlivem budou pro obchodní korporace kromě pravidel stanovených v zákoně o evidenci skutečných majitelů také domněnky ovládání stanovené zákonem o obchodních korporacích. Nový zákon také stanoví, že má-li fyzická osoba přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %, ukazuje to na to, že se jedná o osobu s koncovým vlivem (a tedy skutečného majitele).
Pokud skutečného majitele nelze zjistit, ačkoli k tomu obchodní korporace vynaložila veškeré úsilí nebo vyjde najevo, že koncový vliv je uplatňován právnickou osobou, která skutečného majitele nemá, uplatní se právní fikce, že skutečným majitelem je každá osoba ve vrcholném vedení korporace. Vždy je včas třeba zkoumat, jak koncové příjemce, tak osoby s koncovým vlivem a obecně platí, že se zapisují osoby, ke kterým zkoumající dojde oběma cestami.
Zákon nově stanoví výčet osob, které skutečného majitele vůbec nemají a nepodléhají tedy povinnosti zápisu do evidence. Patří sem zejména stát, územní samosprávné celky, SVJ, společnosti vlastněné státem, politické strany, státem nebo samosprávnou zřízené školy, církve, odbory aj.
Nová evidence také umožňuje automatické propsání údajů z obchodního rejstříku přímo do evidence. Bude tomu tak v případě akciové společnosti, pokud bude mít v obchodním rejstříku zapsaného jediného akcionáře (fyzickou osobu). V případě společností s ručením omezeným dojde k automatickému průpisu u společníků s podílem větším než 25 %.
Evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem. Zákon nicméně předpokládá, že evidence bude v určitém rozsahu veřejně dostupná přes internet a bude umožněno získání výpisu z evidence skutečných majitelů, případně potvrzení, že ve vztahu k dané osobě není evidován údaj o skutečném majiteli.
Sankce za nezapsání skutečného majitele
Oproti dosavadní úpravě, od 1. června 2021 zákon zavádí jednak pokuty pro společnosti, které se o zápis svých skutečných majitelů nepostarají, jednak omezení skutečného majitele, který není zapsaný v evidenci.
Za přestupek, za který může být uložena pokuta až do výše 500.000,- Kč, bude nově považováno, pokud společnost na výzvu soudu nezapíše skutečného majitele. Přestupku se dopustí také skutečný majitel, osoba s koncovým vlivem, případně další osoby zapojené v řetězci mezi skutečným majitelem a společností, pokud společnosti neposkytnou dostatečnou součinnosti potřebnou ke splnění povinností podle zákona o evidenci skutečných majitelů.
Soudy budou mít nově možnost z úřední povinnosti zahájit tzv. řízení o nesrovnalosti, pokud jim bude oznámeno, že údaje v zápisu v evidenci neodpovídají skutečnosti nebo pokud společnost svého skutečného vlastníka vůbec nezapsala. Nesrovnalost soud zapíše do evidence. Dokud nesrovnalost trvá, nejsou vymahatelná práva a povinnosti z právních jednání zastírajících osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy skutečný majitel nebyl zapsán.
Pokud skutečný majitel není zapsán v evidence skutečných majitelů, nesmí mu společnost vyplatit zisk a takový majitel nesmí vykonávat hlasovací práva, totéž platí pro právnické osoby, jejichž je taková osoba skutečným majitelem. Společnost dále nesmí vyplatit podíl na prospěch těm právnickým osobám, které nemají zapsaného skutečného majitele v evidenci.
Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, které takto nebylo vyplaceno do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o výplatě těchto zdrojů, zaniká s koncem tohoto účetního období. Nevyplacené prostředky tak budou převedeny na účet nerozděleného zisku minulých let.
***
S ohledem na citelné sankce nelze než doporučit nový zákon o evidenci skutečných majitelů nepodceňovat a včas zajistit zápis relevantních údajů do evidence.
Zdroj: Zákon č. 37/2012 Sb.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




