Právnická osoba jako statutární nebo kontrolní orgán kapitálových společností a družstev po velké novele ZOK
Zásadní změny důvodů zániku funkce právnické osoby jako statutárního či kontrolního orgánu kapitálových společností a družstev a zápisu takové osoby do obchodního rejstříku po velké novele zákona o obchodních korporacích účinné od 1. 1. 2021
Od 1. 1. 2021 vstoupí v účinnost velká novela zákona o obchodních korporacích, která zásadním způsobem rozšíří důvody pro zánik funkce právnické osoby jako (člena) statutárního či kontrolního (dále společně jen „voleného“) orgánu kapitálových společností a družstev (dále společně jen „společnosti“) a ztíží podmínky jejího zápisu do obchodního rejstříku. Zpozornět budou muset nejen společnosti, jejichž společníci se rozhodnou jmenovat do funkce voleného orgánu právnickou osobu od 1. 1. 2021, ale i společnosti, jejichž voleným orgánem je právnická osoba již nyní či se jím stane v tomto roce.
Nově bude platit, že právnická osoba musí zmocnit jednu jedinou konkrétní fyzickou osobu, aby ji v její funkci voleného orgánu zastupovala. V případě, že tato fyzická osoba nebude zmocněna do tří měsíců od jmenování právnické osoby do funkce voleného orgánu a v této lhůtě tato skutečnost zároveň nebude zapsána do obchodního rejstříku, funkce právnické osoby jako voleného orgánu zanikne. Rejstříkový soud navíc nezapíše právnickou osobu jako volený orgán, dokud nebude zmocněn její zástupce – fyzická osoba.
V případě, že fyzické osobě, která je zmocněna právnickou osobou k výkonu funkce voleného orgánu, takové zmocnění zanikne (např. i z důvodu nesplnění zákonných požadavků pro volený orgán, o čemž se ani právnická osoba nemusí dozvědět), funkce právnické osoby jako voleného orgánu zanikne, a to pokud do 3 měsíců nebude zmocněna k výkonu funkce voleného orgánu jiná fyzická osoba.
Společnosti, jejichž voleným orgánem je právnická osoba již nyní (nebo se jím stane v průběhu roku 2020), by měly prověřit, zda jejich volený orgán (právnická osoba) zmocnil pouze jednu fyzickou osobu jako zástupce této právnické osoby a zda je tato skutečnost zapsána správně do obchodního rejstříku. Pokud není, např. zmocněných fyzických osob je více, není zmocněn nikdo, nebo je pouze zmocněn obecně statutární orgán právnické osoby, musí společnosti tuto situaci napravit a zapsat změnu do obchodního rejstříku nejpozději do 31. 3. 2021. Jinak funkce právnické osoby jako voleného orgánu zanikne.
zdroj: bnt journal
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
