Lidé a firmy často využívají obrázky či jiné výtvory vytvořené AI. Je to dobrý nápad?
Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.
Využívání obrázků a dalších výtvorů generovaných umělou inteligencí lidmi i firmami má proto své výhody i nevýhody.
Hlavní výhodou je nepochybně rychlost a efektivita, protože AI dokáže vytvořit velké množství obsahu za zlomek času ve srovnání s lidmi. Firmy tak mohou ušetřit čas i peníze. Pokud jde o kreativitu, AI modely mohou přicházet s novými nápady a koncepty, na které by lidé možná nepřišli, a tak modely AI mohou tak inspirovat k inovacím ve všech oblastech rozvoje firmy, a to dokonce i v oblasti patentů.
Modely AI lze využít také k vytváření personalizovaného obsahu přizpůsobeného konkrétním cílovým skupinám na sociálních sítích. Umělá inteligence umí psát e-maily nebo vysvětlit zákazníkovi výhody konkrétního produktu, připravit detailní marketingový plán, poskytne nápady na videa či textové příspěvky na sociální sítě či blog, a nabízí firmám celou řadu dalších kreativních šablon pro zjednodušení a urychlení jejich práce.
Na druhou stranu použití IA modelů má i svoje nevýhody a přináší lidem i firmám také konkrétní rizika. Mezi hlavními riziky použití AI jsou etické a právní otázky, které se týkají autorských práv. Není totiž vždy jasné, kdo vlastní autorská práva k dílům vytvořeným umělou inteligencí. A také hrozí zneužití AI k vytváření škodlivého či zavádějícího obsahu, pokud člověk nebo firma ztratí kontrolu nad jeho vytvářením.
Jako další nevýhodu lze uvést ztrátu lidského prvku při vytváření jakéhokoliv obsahu pomocí AI. Takto generovanému obsahu může chybět lidský vhled, emoce a kontext. Lidé i firmy by takto vytvořenému obsahu neměli bezvýhradně důvěřovat a spoléhat na něj. S tím souvisí i možná předpojatost vytvořeného obsahu. Pokud totiž trénovací data pro AI obsahují předsudky nebo chyby v určité oblasti, mohou se promítnout do výsledného obsahu, a tím ovlivnit jeho celkové vyznění.
Jako značné riziko lze vnímat závislost firem na technologiích. Firmy a tedy lidé, kteří firmu tvoří, se mohou stát příliš závislými na AI a ztratit vlastní kreativní schopnosti. Využívat výtvory vytvořené AI může být pro firmy určitě přínosné, pokud k tomu přistupují strategicky a berou v potaz i možná úskalí. Ideální je proto kombinace AI, lidské kreativity, vzdělání a zdravého úsudku.
**
**
Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
