Novela insolvenčního zákona Zdroj: Fotolia

Novela insolvenčního zákona

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.

JUDr. Martina Hladíková

advokátka, Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář

JUDr. Martina Hladíková

advokátka, Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář

Insolvenční zákon před nabytím účinnosti předmětné novely upravoval několik kritérií, která měla indikovat, zda se dlužník nachází či nenachází v úpadku. Jako první formu úpadku upravuje insolvenční zákon platební neschopnost. O platební neschopnost se jedná v případě, že dlužník má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Tato poslední podmínka platební neschopnosti se považuje za splněnou, jestliže nastane alespoň jedna z těchto situací: dlužník zastavil platby podstatné části svých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Novela insolvenčního zákona doplnila do insolvenčního zákona institut tzv. mezery krytí, který má umožnit dlužníkům – podnikatelům, kteří vedou účetnictví, vyhnout se závěru o svém úpadku. Tato tzv. mezera krytí je definována jako rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků dlužníka a výší jeho disponibilních prostředků. Podnikatel nebude v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků. Tento institut má zejména zohlednit skutečnost, že v určitých situacích může být obtížné posuzovat ekonomickou realitu optikou zákonných pravidel. K doložení výše tzv. mezery krytí bude sloužit výkaz stavu likvidity, resp. výhled vývoje likvidity, sestavený auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis má zároveň obsahovat další upřesňující informace k tzv. mezeře krytí včetně šablony výkazu stavu likvidity.

Podá-li insolvenční návrh věřitel, k výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity předloženým za účelem odvrácení prohlášení úpadku dlužníka se dle § 131 odst. 2 IZ přihlíží pouze tehdy, předloží-li dlužník oba dokumenty insolvenčnímu soudu nejpozději do 14 dní od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. Tuto lhůtu sice může insolvenční soud prodloužit, avšak pouze na žádost dlužníka a z důvodů zvláštního zřetele hodných.

Věřitelský insolvenční návrh bude nyní nově dle § 100a IZ podléhat předběžnému posouzení insolvenčním soudem, v případě, bude-li mít insolvenční soud důvodné pochybnosti o důvodnosti takového insolvenčního návrhu. V takovém případě, pak insolvenční soud rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejní. V odůvodnění takového rozhodnutí poté insolvenční soud stručně uvede důvody, pro které takové rozhodnutí o nezveřejnění učinil.

Další významnou změnou vztahující se k účetnictví je doplnění § 105 IZ upravující insolvenční návrh podaný věřitelem. Obecně se uplatní pravidlo, dle něhož podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, povinen doložit pohledávku potvrzením auditora podle zvláštního zákona, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje, a to za předpokladu, že navrhovatel nedisponuje uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti.

Pro věřitelské insolvenční návrhy je dále nově v § 108 IZ zakotvena povinnost vždy složit zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to zálohu ve výši 50.000,- Kč, směřuje-li insolvenční návrh proti právnické osobě, která je podnikatelem, nebo zálohu ve výši 10.000,- Kč, je-li insolvenční návrh podán proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo fyzické osobě. Je nezbytné zmínit, že záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu, insolvenční soud insolvenčního navrhovatele k jejímu uhrazení nevyzývá a v případě, že nebude tato záloha na náklady insolvenčního řízení uhrazena řádně a včas, poté bude věřitelský insolvenční návrh insolvenčním soudem odmítnut, jako zjevně bezdůvodný. Výjimkou z povinnosti hradit v případě věřitelského insolvenčního návrhu zálohu na náklady insolvenčního řízení i nadále zůstává pro případ, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec či bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka je pouze pracovněprávní. Další výjimkou z povinnosti hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení je případ, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy a v případě přistoupení k insolvenčnímu řízení dlužníku, tedy podá-li jiný věřitel další insolvenční návrh na téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku.

V případě, že věřitel nabyl pohledávku za dlužníkem postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení insolvenčního řízení anebo v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, má takový věřitel dle § 177 odst. 2 IZ povinnost doložit v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení o tom, kdo je jeho skutečným majitelem dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a dále důvod, pro který se dle tohoto zákona taková osoba považuje za skutečného majitele. Z této povinnosti nicméně insolvenční zákon stanoví několik výjimek s ohledem na povahu osob či hodnotu plnění.

Výše uvedené změny insolvenčního zákona jsou zaměřeny zejména k ochraně hospodářské soutěže a ochraně dlužníka před tzv. šikanózními insolvenčními návrhy, které mohou vést k vyvolání dojmu nesolventnosti daného subjektu a snížení jeho důvěryhodnosti v očích jeho obchodních partnerů.

novela insolvence

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články