Přestup hráčů a ITC Card
Kauza fotbalisty Lukáše Droppy je typickým případem odvětví sportovního práva, podobné spory se řeší napříč celým fotbalovým světem a vyžadují po zástupcích hráčů jisté kvality, zkušenosti a převážně rychlost z důvodu naléhavosti rozhodnutí v takovýchto sporech. Celá kauza začala ukončením kontraktu mezi klubem Pandurii Targu Jiu a jeho bývalým hráčem Lukášem Droppou. Český fotbalista se rozhodl zrušit smlouvu zasláním žádosti o ukončení z důvodu nevyplacení mzdy ve 3 po sobě jdoucích měsících.
Reakce od protistrany přišla až po přijetí okamžitého zrušení smlouvy. V ten moment celek Pandurii proplatil menší část závazků vůči českému fotbalistovi a zastával ve svém vyjádření stanovisko, ve kterém nerespektoval ukončení kontraktu hráče. Ani po značném úsilí advokátní kanceláře se nepodařilo rumunský celek donutit k plnění svých závazků a hráč byl donucen tímto zaslat žalobu k FIFA Dispute Resolution Chamber (dále jen jako „DRC“).
Českému hráči se naskytla možnost odchodu do ruského FC Tom Tomsk, nováčka první ruské ligy. Problémem bylo, že Rumunská fotbalová federace odmítla na popud klubu vydat ITC kartu určenou pro přestupy hráčů, která je zapotřebí pro mezinárodní transfery.
Za pomoci FIFA byla však hráči na základě žádosti vydána provizorní transfer karta, která ho opravňuje hrát po dobu jednoho roku oficiální zápasy za svůj nový klub.
Obecný proces ITC karty podle předpisů FIFA začíná žádostí nového klubu hráče své národní federaci v období, kdy se hráči registrují.
Pokud ITC není vydána do 30 dnů ode dne zaslání žádosti, je Federace oprávněna okamžitě hráče zaregistrovat na základě vydání provizorní ITC. Pokud jsou rozepře mezi klubem a hráčem, stejně jako u Lukáše Droppy, federace země, kde naposledy vykonával sportovní činnost, nemůže vydat přestupní kartu hráče, přičemž hráč a federace jeho nového klubu jsou oprávněni zakročit a využít k tomuto DRC, která rozhodne v rozmezí 60 dnů.
Nová asociace tedy může hráči zaručit výkon jeho sportovní činnosti v mistrovských zápasech po dobu jednoho roku. V případech, že ITC není zaslána do zmíněného roku, bude hráčovo oprávnění považováno za definitivní.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
