Umění ve formě NFT jako možná investiční příležitost
NFT neboli non-fungible token je jedinečná (svého druhu jediná existující) jednotka určitého souboru dat s unikátním identifikačním kódem, která je spojená s konkrétním digitálním dílem, hudbou, videem nebo jinou informací (podkladovým dílem) a se kterou může být obchodováno na finančních trzích.
Zjednodušeně řečeno NFT jsou v podstatě stejné jako jakékoliv fyzické sběratelské předměty, jediný rozdíl spočívá v tom, že mají digitální podobu. NFT obraz si tak nepověsíte doma na zeď, ale uchováváte jej v příslušné digitální složce. NFT obrazy jsou v kopiích volně dostupné na internetu, nicméně stejně jako v případě děl hmotných existuje pouze jeden originál, který je v tomto případě reprezentován právě oním jedinečným identifikačním kódem. Tento kód slouží jako důkaz o vlastnictví a představuje výlučná práva s takovým aktivem nakládat. Každé NFT může mít totiž pouze jednoho jediného vlastníka.
V této jedinečnosti se pak NFT odlišují například od kryptoměn. NFT jsou vzájemně nezastupitelné (non-fungible) a každé NFT má jinou hodnotu. Z právního pohledu jsou NFT věci movité nehmotné.
Obchodování s NFT v praxi funguje na stejném principu jako například obchodování s kryptoměnami. Každá transakce se zaznamenává na blockchain (jakási účetní kniha). A protože tyto záznamy nelze jednoduše vymazat, jsou dalším důkazem, který potvrzuje vlastnictví daného NFT. Stejně jako u kryptoměn či například akcií nebo jiného typu aktiva provádí za investory jejich obchody broker. Ten propojuje prodejce a kupující a zprostředkovává pro ně obchody podle jejich přání. K realizaci obchodu je potřeba si založit krypto peněženku a obstarat si kryptoměnu za kterou lze NFT nakoupit.
Tolik zkráceně k tomu, co NFT vůbec znamená a jak s ním lze obchodovat.
S investováním do NFT je nicméně spojená i celá řada rizik. Rizika mohou mít jak právní, tak technický charakter.
Technická rizika souvisejí například s možností hackerského útoku, kdy vám může třetí osoba (často z důvodu vaši nedbalosti) token ukradnout nebo například s problematikou tzv. wash tradingu, kdy dochází k umělému navyšování hodnoty určitých NFT. Dalším technickým rizikem je pak samotná povaha blockchainu, která v podstatě neumožňuje vrátit NFT, které jste si již jednou zakoupili. Jakmile je transakce jednou zapsána do blockchainu, nelze ji vzít zpět. Jedinou možností je, že od vás prodejce token zpětně odkoupí. Často zmiňovaným rizikem je také hrozba ukončení činnosti online úložiště, kde jsou podkladová aktiva uchovávána, případně hrozba záměny obsahu takového úložiště. Pokud úložiště přestane fungovat, nebo je nahrazeno jiným obsahem, může se stát, že se hodnota vašeho NFT podstatně změní. Pokud by došlo k úplné ztrátě dat, stalo by se pak vaše NFT zcela bezcenným.
Právní rizika se týkají především vlastnických a autorských vztahů a nízké vymahatelnosti práv, která souvisí s tím, že celá oblast NFT je v současnosti minimálně právně regulována.
Problematika vlastnictví spočívá převážně v tom, že nemusí být vždy zcela jasné, jaká práva investor spolu s NFT získává. Důležité si je uvědomit, že koupí NFT se investor nestává vlastníkem podkladového aktiva, ale stává se vlastníkem toliko určitého souboru metadat. S tímto souborem pak může a nemusí být spojena i licence k výkonu majetkových práv k podkladovému aktivu, jako je například právo dílo rozmnožit, právo dílo sdělit veřejnosti, nebo právo dílo užít ke komerčním účelům. S koupí NFT mohou být případně převáděna i samotná majetková autorská práva. Z toho důvodu je vhodné před každou koupí ověřit podmínky tzv. smart contractu, tedy programu, který dané NFT v rámci blockchainu převádí. Alternativně lze pak uzavřít „klasickou“ smlouvu, v ní ujednat podmínky převodu NFT a tyto podmínky pak vtělit do smart contractu, případně použít existující smart contract, který dané podmínky již obsahuje.
V rámci autorskoprávních a vlastnických vztahů mohou vystupovat v podstatě tři subjekty: autor podkladového díla, vlastník práv k podkladovému dílu a vlastník NFT. Z právního hlediska nejjednodušší a z hlediska investičního nejjistější je situace, kdy všechny tyto tři subjekty splývají v jeden. Jedná se o případy, kdy se sám autor podkladového díla rozhodne dílo „vtělit“ do NFT podoby a takto jej prodat třetí osobě. Takovéto případy nejsou přitom zcela raritní. Vtělení díla do NFT podoby může být výhodné i pro samotné autory. NFT totiž představuje jednoduchý způsob, jak lze dílo zpřístupnit veřejnosti. Autoři mohou navíc při každém prodeji NFT jednoduše vybírat autorské poplatky.
Problémy však mohou nastávat v případě, kdy je vytvořeno NFT odkazující na neoprávněně vytvořenou digitální kopii originálního díla. V takovém případě by mohl autor originálního hmotného díla podat například zdržovací žalobu a domáhat se, aby do jeho práv nebylo dále zasahováno. Soud by pak mohl rozhodnout, že se další převod NFT do budoucna zakazuje. Vypořádání práv mezi prodejcem a kupujícím, případně mezi brokerem a kupujícím, by pak záleželo na konkrétních smluvních podmínkách.
Mezi odbornou veřejností nepanuje doposud shoda na tom, zda může být do majetkových autorských práv zasaženo i samotnou ražbou NFT, tzn. pouhým vytvořením kódu. Většina odborníků se sice přiklání k tomu, že samotná ražba do autorských práv zasahovat nemůže, nicméně soudní judikatura k dané problematice prozatím neexistuje.
Problémem pak zajisté bude i určení místní příslušnosti soudů, které by měly rozhodovat spory související s NFT. V rámci každé NFT transakce vstupuje do hry hned několik možných jurisdikcí, kdy v každé z nich mohou platit různá pravidla. Určení jurisdikce může být problém i v souvislosti s anonymní povahou krypto peněženky. Její konkrétní adresu lze díky povaze blockchainu sice poměrně jednoduše zjistit, ale identifikovat konkrétní osobu, která danou krypto peněženku vlastní, je v podstatě nemožné. Pokud byste tedy chtěli svá práva týkající se NFT chránit před soudem, může se stát, že nebude jasné, k jakému soudu se obrátit, a koho vůbec žalovat. Obchodní podmínky jednotlivých brokerů sice často obsahují ujednání ohledně příslušnosti soudů k řešení budoucích sporů, nicméně obchodní podmínky upravují pouze právní vztahy mezi vámi a daným brokerem.
Na závěr lze doporučit kupovat NFT jen od samotných autorů podkladových děl, nebo od někoho, kdo má k výkonu autorských práv příslušné oprávnění. Případně se ujistit, že podkladové dílo je dílem volným, na které se žádná majetková autorskoprávní ochrana již nevztahuje. V takových případech by žádné budoucí autorskoprávní spory hrozit neměly.
Obecně lze však shrnout, že obchod s NFT je jak po právní, tak po technické stránce prozatím v plenkách a investice do NFT jsou dosti rizikové a vysoce spekulativní. Pokud byste se však i přesto rozhodli do NFT investovat, měli byste si zjistit informace o tom, zda je konkrétní podkladové dílo bezpečně uloženo, kdo je jeho prodejcem, které soudy jsou příslušné k řešení sporů a jaká práva k podkladovému dílu se spolu s NFT převádějí.
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?




