Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office

„Zahraniční firma, která má v Česku zaměstnance, si musí vyřešit víc věcí, než by možná čekala. Jestli musí odvádět daně za zaměstnance, jestli jí tady vzniká povinnost platit i korporátní daň, a jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním, které funguje — pro mnohé možná překvapivě — podle jiných pravidel než daně,“ uvozuje Lukáš Poulík z Dentons.

Taková zahraniční firma se často může domnívat, že pokud v Česku nemá pobočku ani dceřinou společnost, české daně se jí nijak netýkají. Jenže k tomu, aby firmě vznikly daňové povinnosti vůči českému finančnímu úřadu, někdy stačí i jediný zaměstnanec pracující z domova.

Zahraniční home office může mít rozsáhlé dopady

Klíčovým pojmem je stálá provozovna. „Pokud zahraniční firma získá v Česku natolik silnou vazbu, že odtud fakticky vykonává část své činnosti, může jí stálá provozovna vzniknout — a s ní povinnost registrovat se k dani z příjmů, podávat daňové přiznání a odvádět daň z příjmů právnických osob,“ vysvětluje daňový poradce. Zákon rozlišuje tři základní situace: fyzické místo k podnikání (kancelář, dílna, ale i pravidelně využívaná domácí kancelář zaměstnance), poskytování služeb nebo stavebně-montážních projektů po dobu delší než šest měsíců v jakémkoli období dvanácti po sobě jdoucích měsíců a tzv. závislého zástupce, tedy osobu, která za firmu v Česku obvykle uzavírá závazné smlouvy.

„Vůbec nejčastější chybou v praxi je pak podcenění home office zaměstnance v ČR. Pokud zaměstnavatel ví, že zaměstnanec odtud systematicky a dlouhodobě na dálku pracuje, a tuto praxi akceptuje, může i to vést ke vzniku stálé provozovny se všemi souvisejícími daňovými povinnostmi,“ upozorňuje Lukáš Poulík z Dentons.

Důležitou roli hrají mimo jiné smlouvy o zamezení dvojího zdanění — mezinárodní dohody, které mají zabránit tomu, aby byl stejný příjem zdaněn dvakrát ve dvou různých zemích. Česká republika jich má uzavřeno přes devadesát a tyto smlouvy mají před českým zákonem přednost. V praxi to znamená, že časové testy pro vznik stálé provozovny se mohou lišit případ od případu — u stavebně-montážních projektů například bývá hranice dvanáct měsíců místo zákonných šesti.

Firma se může stát plátcem daně dřív, než čeká

Stálá provozovna ale není jediný důvod, proč musí zahraniční firma začít řešit české daně. Povinnost registrovat se jako plátce daně ze závislé činnosti jí vzniká i tehdy, když má v Česku zaměstnance déle než 183 dní (tedy přes půl roku) — bez ohledu na to, zda stálá provozovna vznikla, nebo ne. Od té chvíle musí firma vést mzdovou agendu podle českých předpisů, měsíčně srážet a odvádět zálohy na daň z příjmů a podávat roční vyúčtování.

Pozor si musí dát i české firmy, které využívají pracovníky ze zahraničí. Pokud zaměstnanec formálně pracuje pro zahraniční firmu, ale fakticky vykonává práci pro českou společnost podle jejích pokynů, přechází povinnost plátce daně zpravidla na tuto českou společnost. „Firmy na tento mechanismus často zapomínají, přestože může mít pro českou stranu zásadní praktické důsledky,“ říká Lukáš Poulík.

Daně a pojistné jsou překvapivě dva oddělené systémy

Sociální a zdravotní pojištění tvoří třetí, samostatný systém s vlastními pravidly a registracemi. Pro státy Evropské unie, ale i pro Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko platí obecná zásada, že zaměstnanec je pojištěn tam, kde práci fakticky vykonává. Od poloviny roku 2023 ale existuje možnost ponechat zaměstnance pojištěného ve státě zaměstnavatele i při práci z domova v jiné zemi, a to na žádost a za splnění konkrétních podmínek — zejména že práce z domova nepřesáhne polovinu celkové pracovní doby.

„Splnění daňových povinností rozhodně neznamená, že je vyřešeno i pojistné. Jsou to dva oddělené systémy a je třeba je posuzovat zvlášť,” říká Lukáš Poulík z Dentons. Zahraniční firmy, které mají nebo plánují mít v Česku zaměstnance, by proto měly celou situaci prověřit dřív, než ji za ně prověří finanční úřad nebo správa sociálního zabezpečení.