Minimální mzda v roce 2026 se zvýší
Podle nařízení vlády bude minimální mzda v roce 2026 činit 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Novela zákoníku práce z roku 2024 přinesla ve svém § 111 odst. 9 zákoníku práce pravidla pro výpočet minimální mzdy. Ve spojení s nařízením vlády č. 285/2024 se určuje, že minimální mzda bude 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Minimální měsíční mzda na základě výše uvedeného výpočtu se pro rok 2026 zvýší z 20.800,- Kč na 22.400,- Kč. Výše minimální mzdy je vždy určena za odpracovaný plný měsíční úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Hodinová mzda vzroste ze 124,40 Kč na 134,40 Kč.
Minimální mzda ovlivňuje stanovení odvodu pojistného na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, minimální zálohy OSVČ a osob, které pracují na zkrácený úvazek. Její výše ovlivňuje limity pro uplatnění daňových bonusů.
Výše minimální mzdy se promítne i do zaručeného platu pro veřejný sektor. Zaručený plat pro veřejný sektor je rozdělen do 4 skupin prací podle náročnosti. První skupina prací bude mít nejnižší úroveň zaručeného platu ve výši 22.400,- Kč měsíčně, druhá skupina 26.880,- Kč měsíčně, třetí skupina 31.360,- Kč měsíčně a čtvrtá skupina 35.840,- Kč měsíčně (výše uvedené částky se odvozují od minimální mzdy a platí pro rok 2026).
Od ledna 2025 zaměstnavatelé v soukromém sektoru již nejsou povinni dodržovat osmistupňovou tabulku zaručených platů. V soukromém sektoru se tedy uplatní pouze minimální mzda.
Zdroj: nařízení vlády č. 285/2024 Sb. o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
